„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Rusové zasáhli v Záporožské oblasti věznici. Podívejte se na aktuální snímky.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. Trump to sdělil novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě ze Skotska do Washingtonu, píše Reuters.
„Nedostal jsem žádnou odpověď. Je to škoda,“ prohlásil Trump.
Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahájila německá vláda nyní již bývalého sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozsáhlý program modernizace a vyzbrojení armády, což financuje ze zvláštního fondu. Ve zbrojení pokračuje i Scholzův konzervativní nástupce Friedrich Merz. Jeho vláda před týdnem schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů.
