„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
„V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině,“ uvedlo české zastoupení při EU.
Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea.
Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.
Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.
Ruská sabotážní kampaň začala na Ukrajině minulé jaro, uvedl mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. Nejprve zahrnovala žhářské útoky na vojenská vozidla, odvodové úřady a místní pošty, a to převážně na západě země, daleko od fronty.
