„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.
„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.
Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.
Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák chce dnes na jednání v Bruselu opět upozornit na problémy, které řeší Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Situace se podle něj nevyvíjí úplně dobře a je potřeba řešit dlouhodobé financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze.
„Je pravda, že situace kolem Rádia Svobodná Evropa se vyvíjí a nevyvíjí se úplně dobře,“ řekl Dvořák českým novinářům. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová minulý týden oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří právě RFE/RL. Finanční příspěvek přislíbilo také Švédsko.
„Čím dál víc se zdá, že pokud se nám podaří – ať už v nějaké interakci s americkou administrativou, nebo s využitím jiných nástrojů – udržet funkceschopnost Rádia Svobodná Evropa do konce tohoto fiskálního období, tedy do konce září, tak stejně budeme muset řešit, jestli jsme připraveni, ochotni a schopni udržet tuto instituci dále v provozu, byť třeba pod jiným rámcem, pod jiným zřizovatelem,“ vysvětlil Dvořák. Přislíbené finance podle něj umožní stanici dočasné přežití, ale neřeší celkový problém.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.
Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.
