„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku.
„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.
