„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.
Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.
Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.
„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.
