„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Podívejte se na nové snímky z bojů u Časov Jaru.
O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle španělského listu El País spočívá rozdíl mezi oběma stranami v tom, že zatímco Evropa usiluje o mír na Ukrajině, Trump požaduje její kapitulaci.
„Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ píše Le Monde.
Některé části konverzace obou státníků označil za „dialog neslyšících, i když přátelský“. Konkrétně připomněl okamžik, kdy Macron opravil Trumpa po jeho tvrzení o tom, že Evropa Ukrajině jen půjčuje peníze a dostává je zpět, na což americký prezident reagoval slovy: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok.“
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
„Jedenadvacet z 30 kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může v rámci oboustranně výhodného partnerství poskytnout Ukrajina,“ řekl podle agentury AFP. „Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany,“ řekl Séjourné.
