„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Evropští spojenci by měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy, což vyžaduje urgentní zvýšení výdajů na obranu na pět procent jejich hrubého domácího produktu (HDP), prohlásil dnes americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Spojené státy jsou podle něj odhodlány budovat silnější a účinnější NATO, ale chtějí, aby závazek Evropy a Kanady byl stejně silný.
Důležité je, aby Putin pochopil, že Západ je jednotný, řekl generální tajemník aliance Mark Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. „Nevím, co přesně se odehrává v Putinově hlavě,“ odpověděl Rutte na dotaz, zda si myslí, že chce ruský prezident skutečně ukončit válku na Ukrajině, jak to uvedl Donald Trump. „Je to silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho tam,“ dodal na adresu Putina.
Ruský prezident Vladimir Putin je silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho při jednáních, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Spojenci ze Severoatlantické aliance se podle něj shodují, že jakýkoli mír, který vzejde z jednání, musí být trvalý. Rutte to uvedl po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
