„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil dnes americký senátor Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí. Informují o tom agentura Reuters nebo deník The New York Times (NYT). „Tenhle konflikt musí skončit,“ řekl Rubio před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. „Bude to složitá práce,“ cituje jej Reuters.
Česká republika obdržela za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) v celkové výši 372 milionů korun. Další kompenzace budou následovat v letošním roce. Na svém webu o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Celkem od roku 2022 ČR obdržela přes 730 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v prosinci uvedla, že od začátku ruské invaze poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.
Na Ukrajinu se už dostalo na 80 procent munice slíbené Kyjevu v rámci české iniciativy. Webu Jevropejska pravda to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Iniciativu označil za velmi užitečnou a České republice za ni poděkoval. Podle šéfa ukrajinské diplomacie bylo ke konci loňského roku do země, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, dodáno 520 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm a významné množství nábojů dalších ráží.
