„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na vysoce postaveného důstojníka ruského ministerstva obrany a válečného blogera. Napsala to dnes státní tisková agentura TASS, podle které bezpečnostní složky zadržely Rusa, jenž jednal na pokyn ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Kyjev se k ruským obviněním zatím nevyjádřil a podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
„Zákeřník vzal ze skrýše v Moskevské oblasti improvizované výbušné zařízení o kapacitě asi jeden a půl kilogramu ekvivalentu TNT... a prováděl průzkumnou činnost v místech pobytu cílů útoku, aby mohl provést detonaci na dálku,“ prohlásilo tiskové oddělení FSB, které dále sdělilo, že výbušnina byla zamaskovaná do přenosného reproduktoru.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině a v Rusku v online reportáži.
Igor Sečin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, zůstane dalších pět let šéfem největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení správní rady podniku. Sečin stojí v čele firmy Rosněfť od roku 2012. Je známý mimo jiné svou kritikou vůči Organizaci zemí vyvážejících ropu.
V letech 2000 až 2008, kdy byl Putin ve funkci ruského prezidenta, působil Sečin jako náměstek šéfa prezidentské kanceláře a místní média ho označovala za "šedou eminenci" ruské politiky. Když se Putin v roce 2008 stal premiérem, byl Sečin jmenován jedním ze sedmi vicepremiérů.
