„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.
Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.
Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.
„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.
Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.
