„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii vyzvaly k uzavření globálního paktu pro boj s hladem, k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině. O společném prohlášení informuje dnes agentura AP, podle níž ho ale nepodpořili všichni členové uskupení. Prohlášení, které podle agentury neobsahuje příliš podrobností, jak vytyčených cílů dosáhnout, také volá po budoucí globální dani pro miliardáře a po reformách, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Nejméně šest mrtvých, včetně jednoho dítěte, si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dalších 12 lidí, včetně dvou dětí, utrpělo zranění, oznámily ukrajinské úřady.
„Nepřítel pozdě večer 18. listopadu zaútočil na jednu z ubytoven v Hluchivu. Na mírumilovné obyvatele nasměroval dva útočné bezpilotní letouny typu Šáhed. V důsledku nepřátelského útoku se k sedmé hodině dnes ráno ví o šesti mrtvých, včetně jednoho dítě. Zraněno bylo 12 lidí, z toho dvě děti,“ uvedla oblastní správa na sociální síti Telegram.
Kyjevský Majdan, neboli náměstí Nezávislosti, býval srdcem ukrajinských revolucí a pro mnohé je jediným místem, kde mohou skutečně uctít památku svých blízkých. Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do svého tisícího dne, na náměstí Nezávislosti v hlavním městě se stále rozrůstá moře modro-žlutých vlajek na počest padlých, napsal server Euronews.
Od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 padlo podle západních odhadů v bojích přibližně 80.000 ukrajinských vojáků. Mnozí z nich byli dobrovolníci, kteří zanechali civilního života, aby vyslyšeli volání a šli bránit svou zemi.
