„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) převzal ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku.
Na Ukrajině je nadále výrazná většina lidí proti územním ústupkům Rusku výměnou za ukončení války a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS).
Podle sociologů bylo veřejné mínění v období od května 2022 do května 2023 relativně stabilní. Tehdy jen asi osm až deset procent respondentů bylo svolných k územním ústupkům a absolutní většina (82 až 87 procent) se stavěla proti. Od května 2023 do května 2024 však podíl těch, kteří jsou ochotni k ústupkům, postupně narostl až na 32 procent. V posledním půlroce se situace v tomto ohledu nezměnila: v říjnu na 32 procent dotazovaných vyjádřilo připravenost k ústupkům, zatímco 58 procent bylo proti.
Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
