„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že ukrajinský dronový útok zasáhl dva místní podniky a zranil dva lidi. V jednom případě vznikl po dopadu dronu požár.
Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov napsal, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedalekém Čuhujivu bylo v noci na dnešek při několika ruských vzdušných útocích zraněno 21 lidí a poškozena řada budov.
Části dvou ukrajinských oblastí se ocitly bez proudu poté, co ruské útoky poškodily kritickou infrastrukturu. „Kvůli následkům nočních nepřátelských útoků byly v některých okresech Sumské a Poltavské oblasti zavedeny nouzové odstávky proudu,“ uvedl provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenerho.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Studie analyzovala zveřejněné zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů. Na základě toho výzkumníci odhadli objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od února 2022 na 1,7 až 5,5 miliardy dolarů.
Pchjongjang žádná data ke svým zbraňovým obchodům nezveřejňuje, přesnější odhad je proto téměř nemožný. Jihokorejská tajná služba vychází ve svých zprávách mimo jiné ze satelitních snímků, které využívá ke sledování lodního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem. Podle těchto zpráv KLDR podporuje ruskou armádu především dělostřeleckými granáty a raketami krátkého doletu.
Ukrajinské drony zaútočily na závod na výrobu etanolu v ruské Voroněžské oblasti. Informovaly o tom podle agentury Reuters zpravodajské kanály na sociální síti Telegram.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že dronový útok způsobil požár v blíže nespecifikovaném průmyslovém zařízení a že jedna osoba utrpěla zranění.
Podle telegramových kanálů byly slyšet dvě exploze v blízkosti závodu na výrobu etanolu v obci Krasnoje ve Voroněžské oblasti. Agentura Reuters nicméně upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
