„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Polsko by rádo vidělo celý mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o kterém mluvil v posledních dnech. Ten by měl mít pět bodů, nicméně Polsko si stěžuje, že není mezi zeměmi, které mají doposud přístup k celému textu.
Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Ukrajinské drony také zasáhly chemičku v Tambovské oblasti a průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti, informovaly místní úřady podle agentury TASS. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 18 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte, přišli o život v důsledku náletu ruských dronů na město Sumy na severovýchodu Ukrajiny, ohlásila oblastní vojenská správa na sociální síti. Uvedla rovněž, že během noci ukrajinská protivzdušná obrana nad regionech sestřelila 25 nepřátelských dronů typu Šáhed.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská média dříve hlásila, že nepřátelský nálet si vyžádal neupřesněný počet obětí mezi civilisty. Záchranáři hledají lidi pod troskami zasažených obytných domů.
