„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Francouzské ministerstvo obrany vyzvalo k projednání rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu řekl, že je nutné projednat rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině, aby bylo možné zachovat záruky příměří po mírové dohodě.
„Představte si příměří nebo mírovou smlouvu. Uvědomíte si, že otázka rozmístění nejaderných odstrašujících sil na Ukrajině, aby bylo možné odrazit novou hrozbu z Ruska, je zjevně otázkou, kterou je již třeba řešit,“ řekl na kanálu LCI. Bylo to v reakci na „vítězný plán“ Volodymyra Zelenského, který navrhoval rozmístění cizích nejaderných odstrašujících sil na ukrajinském území. První bod Zelenského plánu – pozvání země do NATO – podporovala už dříve i Francie, proti tomu se ale postavily USA a Německo.
Jeden z útoků na Rusko způsobil trápení vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska. To uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, podle serveru Meduza, který dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu.
Summit zemí BRICS dnes začíná v Rusku a někteří členové oznámili, že v Moskvě budou chybět. Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit, bude ho zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také zrušil cestu na summit do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. BRICS je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.
