„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil dnešek za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.
„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách. Po dnešní konferenci začne takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami, ten by mohl podle Stefanišynové trvat do konce letošního roku. Následně začnou samotná jednání o jednotlivých kapitolách.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev dnes kritizoval návrh opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU), aby ukrajinští běženci, kteří v Německu nepřijmou práci, byli nuceně posláni zpět do vlasti. Podle Makejeva je to velmi populistické, napsala dnes agentura DPA. Poslanec Spolkového sněmu za CSU Alexander Dobrindt v neděli řekl, že „dva roky po začátku války musí platit zásada: přijmout práci v Německu nebo návrat do bezpečných oblastí na západě Ukrajiny“.
Makejev k tomu uvedl, že kdo něco takového říká, nikdy na Ukrajině nebyl a nejel by tam s rodinou na dovolenou. V jiných zemích se podle něj Ukrajince podařilo integrovat mnohem rychleji. Nezáleží to tak jen na nich, ale i na spolkové vládě. Chce, aby uprchlíkům byly v Německu snáze uznávány výuční listy nebo aby byly snížené jazykové požadavky, a běženci tak zároveň mohli pracovat a učit se německy.
Soud v Kyrgyzstánu odsoudil k pěti letům vězení a k propadnutí majetku místního občana za to, že bojoval v ruské armádě ve válce proti Ukrajině, informoval dnes server 24.kg, jehož zprávu převzala i ruská média. Odsouzený Kyrgyz, označený portálem pouze iniciálami M.K., se proti rozsudku odvolal.
Muž byl odsouzen na základě paragrafu, který postihuje účast občanů Kyrgyzstánu v ozbrojených konfliktech v cizí zemi či absolvování teroristického výcviku. Za to hrozí ve středoasijské zemi deset až 15 let vězení a zabavení majetku. Soud podle portálu trest snížil s přihlédnutím k vyhlášené amnestii.
