„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v příštích dnech zamíří do Vietnamu, kde by se měl setkat s tamním prezidentem To Lamem. Společně by se měli utvrdit v dobrých vietnamsko-ruských vztazích, píše agentura Reuters.
Prezident To Lam i vietnamská vláda vynechali o víkendu mírový summit ve Švýcarsku, kde se řešilo, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Žádná země by neměla dát Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva,“ řekl agentuře mluvčí americké ambasády ve Vietnamu.
„Pokud bude moci volně cestovat, mohlo by to normalizovat do očí bijící porušování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ doplnil mluvčí amerického velvyslanectví k návštěvě Putina v zemi.
Ruští špioni utekli, píše polský server Rzeczpospolita. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Řídit je měl na dálku důstojník ruské FSB.
Tři odsouzení, čtyřiačtyřicetiletý ukrajinský politolog Jaroslav, nezletilý – v té době teprve šestnáctiletý – Artur a běloruská studentka Maryja, kterým soud vyměřil nejnižší tresty – rok až půldruhého roku vězení či polepšovny, vzápětí vyšli z vyšetřovací vazby. Ale k odpykání zbytku trestu dosud nenastoupili.
„Pokud vás ale zajímá eskalace výhružek Ruska vůči nám, západu, je zajímavé se koukat na dění kolem Baltského moře a ostrovů, jako jsou Gotland nebo Holborn. Zase tam prý Rusy ohrožujeme a bude prý třeba podniknout nějakou vojenskou akci. Stejně otevřeně o svých plánech mluvili i před invazí do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu 2014,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
