„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Rusko by časem mohlo znovu spustit Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na jihovýchodě Ukrajiny obsadilo, ale sdílí názor mezinárodních pozorovatelů, že nyní by to mohlo být nebezpečné. Uvedl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Informují o tom agentury AP a Reuters.
„Samozřejmě mají v úmyslu v určitém okamžiku obnovit provoz. Nechystají se tuto jadernou elektrárnu vyřadit z provozu. Takže to je to, co vyvolává potřebu vést diskusi,“ řekl Grossi na tiskové konferenci ve Vídni, kde zasedá rada guvernérů MAAE.
Itálie pravděpodobně pošle Ukrajině druhý systém protivzdušné obrany SAMP/T v reakci na žádost Kyjeva o větší pomoc při odrážení ruských raketových útoků. S odvoláním na zasvěcené zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
Francouzsko-italský systém, známý také jako Mamba, je jediným systémem evropské výroby, který poskytuje ochranu proti balistickým střelám. S dosahem zhruba 100 kilometrů dokáže sledovat desítky cílů a až deset naráz jich zasáhnout.
Do Litvy se snažil dostat vlak z Běloruska, na kterém bylo nakreslené písmeno Z, které používají ruští vojáci na Ukrajině. Země vstup tomuto vlaku zamítla, informuje kanál Nexta.
A train car with the letter Z was not allowed to enter Lithuania from Belarus
— NEXTA (@nexta_tv) June 3, 2024
LTG Cargo employees, while inspecting the train that arrived at the Kene checkpoint from #Belarus, noticed the letter Z on one of the wagons.
According to Lithuanian laws, the Z sign is included in… pic.twitter.com/zZh8kytuPo
