„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.
Podle polského ministerstva obrany „válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost ničení cílů nacházejících se i velmi daleko od frontové linie“. Nákup střel JASSM-ER se doplňuje se systémem balonů včasné výstrahy s podvěšenými radary. Smlouvu o koupi čtyř těchto aerostatů podepsalo Polsko s USA před několika dny. „To, co objeví kromě jiného aerostaty Barbara, bude moci být zasaženo s nasazením střel vzduch-země JASSM-ER,“ uvedl polský resort obrany. Tyto řízené střely s plochou dráhou letu mají dosah okolo 1000 kilometrů. Vyrábí je zbrojařský koncern Lockheed Martin a Polsku je dodá v letech 2026 až 2030.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý navštíví Belgii, kde s premiérem Alexanderem De Crooem podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Oznámila to belgická vláda. Podobnou dohodu dnes Zelenskyj podepsal ve Španělsku a vláda v Madridu se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku.
Agentura Reuters píše, že Zelenskyj se snaží získat více vojenské pomoci od západních spojenců Ukrajiny v situaci, kdy se ukrajinská armáda snaží zastavit postup ruských invazních sil.
Bilaterální bezpečnostní smlouvu už Ukrajina uzavřela s Francií, Británií, Kanadou, Německem či Itálií. Týká se dlouhodobé vojenské podpory nebo výcviku ukrajinských vojáků.
Zelenskyj a De Croo také vystoupí na společné tiskové konferenci, uvedla belgická vláda.
