„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruská vojska dobyla vesnici Kliščijivka (rusky Kleščejevka) ležící na východě Ukrajiny, ohlásilo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení podle médií uvedl, že ruské útoky u vsi pokračují, ale ukrajinští vojáci je odrážejí a situaci kontrolují. K tvrzení ruského ministerstva o dobytí vsi se ukrajinské velení dosud nevyjádřilo, napsal server Meduza a připomněl, že o ovládnutí vsi o den dříve psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC.
Připomněla, že ves, označovaná za „klíče od Bachmutu“ vzhledem ke kopcům, z nichž lze ovládat přístupy k městu, se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzívy.
„Nebyl a není žádný záměr měnit na Baltu šíři teritoriálních vod, ekonomické zóny či kontinentálního šelfu u pobřeží,“ citovala státní agentura TASS nejmenovaný „vojensko-diplomatický zdroj“, který hovořil s novináři. Stejné vyjádření zveřejnila agentura Interfax.
Nezávislý list The Moscow Times předtím napsal, že podle návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů se ruské úřady rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem. Ty se diplomatickými cestami ohrazují.
Ruská propaganda se strefuje do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že už mu vypršel mandát daný volbami před čtyřmi lety. „Novým prezidentským volbám na Ukrajině brání Rusko. Okupuje ukrajinská území, část obyvatel drží v zajateckých koloniích nebo je nuceně deportovalo do Ruska. Zajistit každému Ukrajinci řádný výkon volebního práva tak není možné,“ komentuje to šéfka Státního úřadu pro jadernou bepečnost Dana Drábová v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
