„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Na severu Moskvy dnes vybuchl automobil Toyota Land Cruiser Prado, jeho majitel byl zraněn, oznámila ruská média s odvoláním na místní úřady. Za volantem vozu byl bývalý důstojník ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Prozorov, v Rusku psán Vasilij Prozorov, který přeběhl na ruskou stranu, napsala ruská státní agentura TASS.
„Vybuchlo auto zrádce,“ napsal list Ukrajinska pravda. Dodal, že Prozorov byl vyhozen ze SBU v roce 2018.
Auto na parkovišti před obytným domem explodovalo v okamžiku, kdy řidič nastartoval motor. V tu chvíli explodovala nálož nastražená pod vozem. Ruští kriminalisté případ vyšetřují jako pokus o vraždu.
Nizozemsko letos poskytne Ukrajině dodatečnou vojenskou podporu ve výši jedné miliardy eur (25,4 miliardy Kč); celkově se tak nizozemská pomoc vyšplhá na tři miliardy eur (76 miliard Kč). Na příští rok má Nizozemsko pro zemi, která se už přes dva roky brání ruské agresi, připraveny taktéž tři miliardy eur. Na síti X to napsal nizozemský premiér Mark Rutte.
Kreml dal dnes najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.
