Putinovy jaderné hrozby: Nařídil připravit ničivé rakety Satan! Nepoužije je, uklidňují experti
Ruský prezident Putin nařídil, aby byly hrozivé střely Satan II co nejdříve připraveny na boj, píše britský deník Daily Mail. Nicméně odborníci se shodují, že je ruský vůdce na Ukrajině nepoužije a svojí rétorikou chce především odstrašit Ukrajinu a její spojence.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, aby byly jeho „nezastavitelné“ mezikontinentální balistické střely Satan II co nejdříve připraveny na boj, odhalila moskevská státní média. Napsal o tom britský deník Daily Mail.
Střela Satan II, označovaná také jako RS-28 Sarmat, je navržena tak, aby byla schopna nést jaderné hlavice na cíle tisíce kilometrů vzdálené, například ve Spojených státech nebo v Evropě. Její vývoj byl nicméně postižen zpožděními a testovacími neúspěchy.
Například v září střela Satan II explodovala a zničila jediné ruské testovací místo pro hypersonické zbraně. V důsledku toho experti uvedli, že testovací program pro raketu by mohl být zpožděn o roky, nebo by mohl být dokonce přerušen po sérii neúspěšných startů.
Podle expertů Putin jaderné zbraně nepoužije
Putinův jaderný arzenál se však neskládá pouze ze střely Satan II. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal aktualizovanou jadernou doktrínu. Umožňuje potenciální jadernou reakci i na konvenční útok na Rusko ze strany jakékoli země, která je podporována jadernou mocností. Putin také 21. listopadu přednesl televizní projev o ruském použití nové hypersonické balistické střely Orešnik (Líska) při útoku na ukrajinské město Dnipro.
Zpravodajský web Newsweek hovořil s odborníky o tom, zda věří, že Putin na Ukrajině použije jaderné zbraně.
„Nedává smysl používat zbraň, která zanechává hodně zbytkového záření na území, které chcete obsadit, a v blízkosti vlastních jednotek. Takže vojensky je jen málo důvodů pro to jadernou zbraň používat,“ řekl ředitel Center for Arms Control and Non-Proliferation (Centra pro kontrolu a nešíření zbraní) John Erath.
„Je to velmi jasné. Už více než dva roky představují stejný scénář. Budou nadále eskalovat hrozby,“ dodal s tím, že Moskva sleduje reakce.
John Lough, spolupracovník programu Rusko a Eurasie v think-tanku Chatham House, řekl Newsweeku: „Nevěřím, že Putin má nějaký vážný úmysl použít na Ukrajině jaderné zbraně. Znovu se snaží zastrašit Ukrajinu a její spojence, protože ví, že západní vůdci jsou velmi citliví na jaderné hrozby.“
Joseph Rogers z think-tanku Center for Strategic and International Studies (Centra pro strategická a mezinárodní studia) řekl: „Globální společenství by mělo odsoudit ruské jaderné hrozby. Toto není způsob, jakým by se odpovědné jaderně vyzbrojené státy měly chovat v mezinárodním systému.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána. Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News. Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk. Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá. "Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
