Dezertér z Putinovy jaderné základny: „Mají obří množství hlavic a testují lidi na detektorech lži“
Dezertér z jaderné základny Ruska promluvil s novináři britského zpravodajství BBC. „V některých oblastech mohou být některé staromódní typy zbraní, ale země má obrovský jaderný arzenál, obrovské množství hlavic," vypověděl Anton. Co dalšího prozradil o přísně tajném zařízení?
Když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022, základna jaderných zbraní byla uvedena do plné bojové pohotovosti, řekl její bývalý pracovník Anton. „Předtím jsme měli jen cvičení. Ale v den začátku války byly zbraně plně na místě,“ řekl bývalý důstojník ruských jaderných sil. „Byli jsme připraveni vypustit síly do moře a do vzduchu a teoreticky provést jaderný útok.“
Reportéři BBC se s Antonem setkali na tajném místě mimo Rusko. Pro jeho ochranu nebylo prozrazeno kde. Také mu bylo změněno jméno a muži byla na fotografiích zakryta tvář.
Anton byl důstojníkem v přísně tajném zařízení na výrobu jaderných zbraní v Rusku. Novinářům ukázal dokumenty potvrzující jeho jednotku, hodnost a základnu. BBC není schopna nezávisle ověřit všechny události, které popsal, i když se shodují s ruskými prohlášeními v oné době.
Anton vypověděl, že první den války byla jeho jednotka „zavřena uvnitř základny“. „Jediné, co jsme měli, byla ruská státní televize,“ řekl bývalý důstojník. „Nevěděl jsem, co to všechno znamená. Automaticky jsem plnil své povinnosti. Nebojovali jsme ve válce, jen jsme hlídali jaderné zbraně."
Stav pohotovosti byl zrušen, jak dodal, po dvou až třech týdnech.
Neustálé kontroly, detektory lži
Antonovo svědectví nabízí pohled do přísně tajného vnitřního fungování jaderných sil v Rusku. Je velmi vzácné, aby členové služby mluvili s novináři.
„Probíhá tam velmi přísné výběrové řízení. Každý je profesionální voják - žádní branci,“ vysvětlil. „Každý musí podstupovat neustálé kontroly a testy na detektoru lži. Plat je mnohem vyšší a vojáci nejsou posíláni do války. Jsou tam, aby buď odrazili, nebo provedli jaderný útok.“
Bývalý důstojník svěřil, že život pracovníků byl přísně kontrolován. „Bylo mou povinností zajistit, aby mí podřízení nebrali na jadernou základnu žádné telefony,“ popsal.
„Je to uzavřená společnost, nejsou tam žádní cizinci. Pokud chcete, aby vaši rodiče přišli na návštěvu, musíte tři měsíce předem podat žádost bezpečnostní službě FSB,“ sdělil bývalý pracovník.
Anton byl součástí bezpečnostní jednotky základny - jednotky rychlé reakce, která střežila jaderné zbraně. „Měli jsme neustálé tréninky. Naše reakční doba byla dvě minuty,“ řekl s náznakem hrdosti.
Rusko má podle Federace amerických vědců přibližně 4 380 funkčních jaderných hlavic, ale pouze 1 700 je „rozmístěno“ nebo připraveno k použití. Všechny členské státy NATO dohromady mají podobný počet.
Existují také obavy, zda by se Putin mohl rozhodnout pro nasazení „nestrategických“, často nazývaných taktických jaderných zbraní. Jedná se o menší střely, které obecně nezpůsobují rozsáhlý radioaktivní spad.
Jejich použití by nicméně vedlo k nebezpečné eskalaci války.
„Obrovský jaderný arzenál“
Je ale ruský jaderný arzenál plně funkční? Někteří západní experti se domnívají, že ruské zbraně většinou pocházejí ze sovětské éry a možná ani nefungují.
Bývalý důstojník jaderných sil odmítl toto stanovisko jako „velmi zjednodušený pohled od takzvaných expertů“.
„V některých oblastech mohou být některé staromódní typy zbraní, ale země má obrovský jaderný arzenál, obrovské množství hlavic, včetně neustálých bojových hlídek na zemi, na moři i ve vzduchu.“
Ruské jaderné zbraně byly plně funkční a připravené k boji, tvrdil. „Práce na údržbě jaderných zbraní se provádí neustále, nikdy se nezastaví ani na minutu."
Krátce poté, co začala válka v plném rozsahu, Anton řekl, že dostal to, co popisuje jako „kriminální rozkaz“ - pořádat přednášky se svými vojáky a dostal velmi specifické písemné pokyny.
„Říkali, že ukrajinští civilisté jsou bojovníci a měli by být zničeni!“ vykřiknul. „To je pro mě červená čára - je to válečný zločin. Řekl jsem, že nebudu šířit tuto propagandu."
Vyšší důstojníci Antona pokárali tím, že ho převedli do běžné útočné brigády v jiné části země. Bylo mu řečeno, že bude poslán do války. Tyto jednotky jsou často posílány do bitvy jako „první vlna“ a řada ruských dezertérů řekla BBC, že „potížisté“, kteří protestují proti válce, byli používáni jako „potrava pro děla“.
Než mohl být poslán na frontu, Anton podepsal prohlášení o odmítnutí účasti ve válce a bylo proti němu zahájeno trestní řízení. Ukázal novinářům dokumenty potvrzující jeho přeložení k útočné brigádě a podrobnosti o trestním případu.
Obavy o život
Poté se rozhodl s pomocí dobrovolnické organizace pro dezertéry uprchnout ze země. „Kdybych utekl ze základny jaderných sil, místní bezpečnostní služba FSB by reagovala rozhodně a pravděpodobně bych nebyl schopen opustit zemi,“ řekl.
Anton řekl, že chce, aby se svět dozvěděl, že mnoho ruských vojáků je proti válce.
Dobrovolnická organizace, která pomáhá dezertérům, zvaná „Idite Lesom“ (Ztraťte se) řekla BBC, že počet dezertérů, kteří hledají pomoc, vzrostl na 350 měsíčně.
Rostou také rizika pro prchající. Nejméně jeden dezertér byl zabit po útěku do zahraničí a vyskytlo se několik případů, kdy byli muži násilně vráceni do Ruska a postaveni před soud.
Anton sice opustil Rusko, ale uvedl, že bezpečnostní služby ho tam stále hledají.
Svěřil se, že přestal mluvit se svými přáteli na jaderné základně, protože by je mohl vystavit nebezpečí: „Musí podstupovat testy na detektoru lži a jakýkoli kontakt se mnou by mohl vést k trestnímu řízení.“
Nedělá si však žádné iluze o riziku, kterému se sám vystavuje tím, že pomáhá jiným vojákům uprchnout. „Chápu, že čím víc to dělám, tím větší je šance, že by se mě mohli pokusit zabít.“
Ukrajina během noci opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, podniknutému během noci za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, informovala média s odvoláním úřady.
„Bohužel máme potvrzeno, že při útoku byl jeden člověk zabit. Podle aktualizovaných informací je sedm zraněných,“ napsal na sociální síti náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.
Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti při náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.
Starostka Taganrogu Svetlana Kambulovová nejprve informovala o jedné oběti a třech zraněných. Později gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar napsal na sociální síti, že se lékařům nepodařilo zachránit dva zraněné, kteří podlehli utrpěným zraněním.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinské drony znovu zaútočily na černomořský přístav Novorossijsk, přes který se uskutečňuje část vývozu ruské ropy. Místní úřady ohlásily jednoho zraněného při náletu. Bližší podrobnosti nejsou dosud známy.
„V Novorossijsku byl kvůli pádu trosek bezpilotního letounu na soukromý dům raněn jeden člověk. Zraněného hospitalizovali a poskytují mu veškerou nezbytnou lékařskou péči, “ uvedl na sociální síti krizový štáb Krasnodarského kraje.
V dalším příspěvku na sociální síti upozornil, že nálet pokračuje a že starosta Andrej Kravčenko vyzývá obyvatele, aby se nepřibližovali k oknům a přijali nezbytná opatření na ochranu své bezpečnosti. Připomněl také zákaz pořizovat a zveřejňovat na sociálních sítích záběry ze zásahu protivzdušné obrany. Trosky dronů poškodily také čtyři byty ve dvou vícepodlažních domech v Novorossijsku, napsal na sociální síti starosta Kravčenko.
