Česká republika by se měla zcela zbavit závislosti na dodávkách ruské ropy od července 2025. To by mělo začít fungovat prodloužením ropovodu TAL, který vede z italského Terstu přes Rakousko do Bavorska. Nejpravděpodobnějším mixem, který by měl takzvaně těžkou sirnou ruskou ropu nahradit, bude směs rop z Iráku a z jihoamerické Guyany, řekl dnes v Plzni na diskusi o Rusku z cyklu ministerstva zahraničí zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
„Stále platí, že rozšíření ropovodu TAL-PLUS bude hotové na konci roku 2024 a během první poloviny příštího roku bychom měli projít kolaudací tohoto ropovodu. Smlouvy, které má současný vlastník rafinérií u nás, polský PKN Orlen, na dodávky ruské ropy končí v červnu příštího roku, čili od července 2025 bychom neměli brát žádnou ruskou ropu,“ řekl.
Ruskou ropu v současné době zpracovává v Česku pouze rafinerie v Litvínově. Druhá rafinerie v Kralupech nad Vltavou zpracovává od 90. let ropu z Ázerbájdžánu a z Kazachstánu. Podle Bartušky se v rafinérii provádělo několik testů různých mixů ropy. „Jeden, který se zdá nejvíce pravděpodobný, je směs ropy irácké a guyanské, ale uvidíme, jak to nakonec bude. To bude záležet také na vývoji cen,“ uvedl.
Evropa uvalila po ruské agresi na Ukrajinu sankce na dovoz ropy, výjimku měla Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Česko ročně zpracuje kolem sedmi až 7,5 milionu tun ropy, z toho je pět až 5,5 milionu tun těžké ropy, jejímž dominantním dodavatelem je Rusko, řekl Bartuška.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Rozhodnutí se týká pohybu lidí a dopravních prostředků přes silniční přechody. Přeprava nákladů po železnici se má uskutečňovat v souladu s dosavadními omezeními a možnostmi za přísné celní kontroly, dodal portál.
„Uzavření hraničních přechodů není reakcí na jediný incident, ale dalším krokem v návaznosti na ruskou agresi vůči Ukrajině a rostoucí počet sabotáží a hybridních operací v Evropě,“ uvedl dnes estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
„Od včerejšího večera Rusko vypustilo více než 400 útočných dronů a přes 110 raket, z nichž 27 bylo balistických. Rusové tento útok rozložili na mnoho měst a regionů Ukrajiny,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Absolutně všechny cíle představovaly běžnou civilní infrastrukturu – věci, které doslova udržují lidi při životě. Energetická zařízení, logistika – mosty přes Dněpr, železniční infrastruktura. Údery byly provedeny zejména na rozvodny a elektrické vedení, na nichž závisí jaderné elektrárny a které propojují ukrajinskou energetickou síť s našimi sousedy v Evropské unii.“ A doplnil, že se zatím ví o osmi mrtvých.
Alarmy v Polsku: Pravděpodobně se na třech místech zřítily dvě ruské střely a jeden dron s proudovým motorem, oznámil ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V jednom případě podle něj šlo o střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Polsko požádá Severoatlantickou alianci o větší podporu pro její východní křídlo.
Polský ministr řekl, že jde o další provokaci ze strany Ruska. „Datum podle mě není náhodné - dnes se v okolí míst, kde operovalo naše letectvo, konají cvičení koalice ochotných,“ uvedl.
Zobrazit celý online