Rusové si v Moskvě předvolali českého diplomata: Skandální obvinění z pašování
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí ČTK potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
„Dne 29. července byl na ruské ministerstvo zahraničních věcí předvolán chargé d'affaires České republiky v Ruské federaci J. Ondřejka, kterému byl vyjádřen důrazný protest v souvislosti s hrubým porušením ruských zákonů členem administrativně-technického personálu českého velvyslanectví v Rusku - pokusem o pašování silně působících látek,“ uvedla ruská diplomacie na svém webu.
Ruské ministerstvo dále uvádí, že česká strana byla vyzvána, aby zmíněného pracovníka zbavila diplomatické imunity, aby mohl v Rusku čelit trestní zodpovědnosti. „V opačném případě bude muset opustit území Ruské federace,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie.
„Potvrzujeme, že náš diplomat měl dnes jednání na ruském ministerstvu zahraničí. Detaily takových jednání nekomentujeme,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová.
Napjaté česko-ruské vztahy od Vrbětic
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni důstojníci ruských tajných služeb.
Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí, na kterém kromě ČR figurovaly USA. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se dále zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022.
Narušené vztahy Česka a Ruska během Putinovy invaze
- Únor 2022 - Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a ruský útok vážně poškodil diplomatické vztahy Česka (i celé EU) s Ruskem a Běloruskem. Česká republika se plně postavila na stranu napadené země.
- ČR kromě vojenské pomoci a přijímání uprchlíků jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska, a to den po ruské invazi. Později jej Česko uvalilo také na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
- Česká vláda rozhodla také o tom, že Rusové s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem EU, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury, nemohou od 25. října 2022 vstoupit na území České republiky.
- Po ruské invazi na Ukrajinu ČR také odvolala souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně a zároveň pozastavila provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu.
- Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl 29. března prohlášen za nežádoucí osobu a musel opustit ČR.
- Ruské ministerstvo zahraničních věcí si poté předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku, kterému ruská diplomacie mimo jiné sdělila, že „tento nepřátelský krok nezůstane bez odezvy“. Rusko poté 13. dubna vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě.
- Únor 2023 - Ministerstvo zahraničí oznámilo, že předkládá vládě návrh na zrušení usnesení z let 1970 až 1982, kterými se svěřují nemovitosti Sovětskému svazu do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.
- V polovině roku pak vláda zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky. Česko je nechce dál poskytovat bezplatně a bude žádat i navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky.
- Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to o den později označila za vydírání. Podle ní požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku, porušuje Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961. Ruská diplomacie pohrozila prostřednictvím mluvčí recipročními kroky.
- V polovině listopadu 2023 vláda zařadila podnik pro správu ruského majetku v zahraničí, který spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace, na národní sankční seznam a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krok označil za nezákonný. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého.
- Květen 2024 - České ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb oznámilo, že Ruskem kontrolovaná skupina APT28, která je spojována s tamní vojenskou tajnou službou GRU, od loňského roku cílila kybernetickými útoky na české instituce.
- Útoky zneužívaly do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Útoky hlásily i další země. Na vyjádření české i například německé vlády o kyberútocích podporovaných Ruskem ostře reagovaly EU a NATO s tím, že jde o pokusy podkopat demokratické instituce a svobodnou společnost. Skupina APT28 podle EU a NATO v minulosti cílila také na instituce či podniky v jejich dalších členských zemích.
- Červenec 2024 - Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.
Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na dnešní večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsala TASS dopoledne s odvoláním na svůj zdroj. Očekává se, že setkání začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.
Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení plnohodnotné války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Hlavním výsledkem byly výměny zajatců a těl padlých vojáků.
😁 👍