Rusové si v Moskvě předvolali českého diplomata: Skandální obvinění z pašování
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí ČTK potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
„Dne 29. července byl na ruské ministerstvo zahraničních věcí předvolán chargé d'affaires České republiky v Ruské federaci J. Ondřejka, kterému byl vyjádřen důrazný protest v souvislosti s hrubým porušením ruských zákonů členem administrativně-technického personálu českého velvyslanectví v Rusku - pokusem o pašování silně působících látek,“ uvedla ruská diplomacie na svém webu.
Ruské ministerstvo dále uvádí, že česká strana byla vyzvána, aby zmíněného pracovníka zbavila diplomatické imunity, aby mohl v Rusku čelit trestní zodpovědnosti. „V opačném případě bude muset opustit území Ruské federace,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie.
„Potvrzujeme, že náš diplomat měl dnes jednání na ruském ministerstvu zahraničí. Detaily takových jednání nekomentujeme,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová.
Napjaté česko-ruské vztahy od Vrbětic
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni důstojníci ruských tajných služeb.
Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí, na kterém kromě ČR figurovaly USA. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se dále zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022.
Narušené vztahy Česka a Ruska během Putinovy invaze
- Únor 2022 - Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a ruský útok vážně poškodil diplomatické vztahy Česka (i celé EU) s Ruskem a Běloruskem. Česká republika se plně postavila na stranu napadené země.
- ČR kromě vojenské pomoci a přijímání uprchlíků jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska, a to den po ruské invazi. Později jej Česko uvalilo také na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
- Česká vláda rozhodla také o tom, že Rusové s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem EU, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury, nemohou od 25. října 2022 vstoupit na území České republiky.
- Po ruské invazi na Ukrajinu ČR také odvolala souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně a zároveň pozastavila provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu.
- Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl 29. března prohlášen za nežádoucí osobu a musel opustit ČR.
- Ruské ministerstvo zahraničních věcí si poté předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku, kterému ruská diplomacie mimo jiné sdělila, že „tento nepřátelský krok nezůstane bez odezvy“. Rusko poté 13. dubna vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě.
- Únor 2023 - Ministerstvo zahraničí oznámilo, že předkládá vládě návrh na zrušení usnesení z let 1970 až 1982, kterými se svěřují nemovitosti Sovětskému svazu do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.
- V polovině roku pak vláda zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky. Česko je nechce dál poskytovat bezplatně a bude žádat i navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky.
- Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to o den později označila za vydírání. Podle ní požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku, porušuje Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961. Ruská diplomacie pohrozila prostřednictvím mluvčí recipročními kroky.
- V polovině listopadu 2023 vláda zařadila podnik pro správu ruského majetku v zahraničí, který spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace, na národní sankční seznam a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krok označil za nezákonný. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého.
- Květen 2024 - České ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb oznámilo, že Ruskem kontrolovaná skupina APT28, která je spojována s tamní vojenskou tajnou službou GRU, od loňského roku cílila kybernetickými útoky na české instituce.
- Útoky zneužívaly do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Útoky hlásily i další země. Na vyjádření české i například německé vlády o kyberútocích podporovaných Ruskem ostře reagovaly EU a NATO s tím, že jde o pokusy podkopat demokratické instituce a svobodnou společnost. Skupina APT28 podle EU a NATO v minulosti cílila také na instituce či podniky v jejich dalších členských zemích.
- Červenec 2024 - Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg dnes při setkání v Kyjevě diskutovali mimo jiné o posílení ukrajinské protivzdušné obrany či protiruských sankcích. Zelenskyj jednání na síti X označil za produktivní. Krátce po setkání obou představitelů se podle agentury Reuters v ukrajinské metropoli rozezněl letecký poplach.
„Diskutovali jsme o cestě k míru a o tom, co můžeme společně prakticky udělat, abychom se mu přiblížili. Patří sem posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, společná výroba a nákup obranných zbraní ve spolupráci s Evropou. A samozřejmě sankce proti Rusku a těm, kteří mu pomáhají,“ uvedl ukrajinský prezident.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
😁 👍