Pavel o masakru v Poltavě: Takový je svět podle Putina! Rusové zabili nejméně 50 lidí, přes 270 je zraněných
Nejméně 50 mrtvých a 271 raněných si podle mluvčího záchranářů vyžádal dnešní ruský vzdušný útok na vojenský institut komunikací v ukrajinském městě Poltava v centrální části země. Podle jiných úředních představitelů je mrtvých již 51 a pod troskami může být ještě 15 lidí, uvedly tiskové agentury. Předchozí bilance činila 47 zabitých a více než 200 zraněných, jak uvedla Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta. Dvě balistické rakety zasáhly kromě vzdělávací instituce také nedalekou nemocnici, oznámil předtím prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o letos nejtragičtější vzdušný útok na Ukrajinu.
Fotografie zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly těla několika mladých mužů ležící na zemi, pokrytá prachem a troskami, s těžce poničenou velkou budovou za nimi.
„Pod sutinami zůstali uvězněni lidé. Mnoho z nich se podařilo zachránit,“ napsal Zelenskyj na Telegramu a dodal, že Rusko za tento úder zaplatí. Prezident opět vyzval spojence Ukrajiny, aby Ruskem napadené zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou Ukrajince ochránit před ruským terorem. „Potřebujeme je teď, ne později. Každý den zpoždění znamená bohužel další ztracené životy,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident zároveň nařídil vyšetření všech okolností toho, co se stalo. Do záchranné operace jsou podle něj zapojeny všechny potřebné služby.
Ruské rakety, které zasáhly vojenské vzdělávací zařízení v hlubokém týlu, připravily o život desítky vojáků a další stovky zranily, připustily ukrajinské pozemní síly. Vojenské velení vede vyšetřování s cílem objasnit, zda vedení učiliště udělalo dost, aby ochránilo životy a zdraví vojáků před hrozbou nepřátelských raket, uvedlo prohlášení. Slíbilo zpřísnit opatření pro zajištění bezpečnosti vojsk ve vojenských objektech.
Pozemní síly neupřesnily, kolik obětí bylo z ozbrojených sil, poznamenala agentura Reuters a dodala, že útok byl velkou ranou pro Kyjev, který se snaží posílit své ozbrojené síly, aby dál držely obranu před silnějším nepřítelem.
Šéf Poltavské oblasti Filip Pronin na telegramu napsal, že mnoho obyvatel Poltavy daruje krev a že „koordinované akce záchranářů a zdravotníků dnes zachránily mnoho životů“.
Hrůzný den pro Poltavu
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo dnešek za „hrůzný den“ pro Poltavu. Uvedlo, že doba mezi vyhlášením poplachu a příletem střel byla tak krátká, že zásah zastihl lidi uprostřed evakuace do krytu. Ukrajina se ozbrojené ruské agresi brání od února 2022.
K ruskému útoku s děsivou bilancí obětí se vyjádřil také prezident Petr Pavel. „Rusko neustává ve svých cílených útocích na Ukrajinu. Dvě balistické rakety způsobily v Poltavě smrt několika desítek lidí, když zasáhly vzdělávací instituci a nemocnici. Takto vypadá svět podle Vladimira Putina. Zatímco zdánlivě mluví o míru, pustoší jeho armády sousední zemi a terorizují její obyvatele. Dnešní útok je dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině: vítězství násilí a čirého bezpráví,“ napsal na sociální síť X.
Představitelé evropských zemí odsuzují dnešní útok na ukrajinské město Poltava, při kterém podle místních úřadů zemřelo nejméně 50 lidí. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že Putinova brutalita nezná hranice, a britský ministr zahraničí David Lammy označil úder za nechutný akt agrese. Polsko slíbilo Ukrajině podporu a Bílý dům uvedl, že dodá Ukrajině další pomoc. Úder odsoudili i čeští politici.
Státníci odsuzují útok
„Putinova brutalita nezná hranic,“ uvedla německá ministryně zahraničí Baerbocková. Podle ní ruský prezident Vladimir Putin musí za tyto činy „skládat účty“.
„Ruské údery na Poltavu jsou posledními v řadě odporných aktů agrese v Putinově odpudivé a nelegální válce na Ukrajině,“ uvedl britský ministr zahraničí David Lammy, který vyjádřil podporu napadené zemi.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že dnešní úder je hroznou připomínkou brutality ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Bílého domu Ukrajina dostane od USA v příštích týdnech další pomoc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní země opakovaně vyzývá, aby přispěly k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
Solidaritu s lidmi na Ukrajině vyjádřilo v prohlášení i polské ministerstvo zahraničí. „Rusko se musí zodpovídat ze svých činů,“ uvedla podle agentury PAP polská diplomacie.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.
Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, jež s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.
„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informaci šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20.000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
