Video se připravuje ...
Zdroj: hrc, Fameplay Live/Blesk, Vera Renovica
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Velká Británie a dalších devět severoevropských zemí chystají společné námořní operace proti ruským ponorkám. Podle Financial Times chtějí posílit jejich sledování v severním Atlantiku, Arktidě a Baltském moři a lépe chránit podmořské kabely. Spolupráce se má rozšířit v rámci již existujících Společných expedičních sil (JEF), píše server UNITED24 Media. Zapojí se také Nizozemsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Dánsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko.
Evropská unie aktivuje mimořádný mechanismus, který má Ukrajině zajistit rychlou finanční pomoc kvůli následkům ruských útoků na energetiku. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nejhorší situace s dodávkami elektřiny, vody a tepla je podle něj v Kyjevě, Dněpropetrovské, Sumské a Doněcké oblasti a v Chersonu. Jednali také o další pomoci před zimou a nadcházejících mírových rozhovorech v Abú Zabí.
Ukrajinské drony zasáhly jednu z největších ruských rafinerií Kinef ve městě Kiriši v Leningradské oblasti. V areálu vypukl požár, který se podle gubernátora Alexandra Drozděnka podařilo dostat pod kontrolu. Ve Vsevoložsku nedaleko Petrohradu zemřela žena, na jejíž byt dopadly trosky sestřeleného dronu. Gubernátor uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 113 dronů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.








