Video se připravuje ...
Zdroj: hrc, Fameplay Live/Blesk, Vera Renovica
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Polská kontrarozvědka zadržela dva Ukrajince podezřelé ze špionáže a sabotáží ve prospěch Ruska. Podle polské kontrarozvědky ABW muži na pokyn ruských tajných služeb shromažďovali informace o polské vojenské a kritické infrastruktuře.
Podezřelí měli také podpalovat automobily, kterým předtím vyměnili poznávací značky za takové, které připomínaly značky používané ukrajinskými vojenskými službami. Za svou činnost údajně dostávali zaplaceno, mimo jiné v kryptoměnách. Oba muži byli minulý týden zadrženi poblíž Varšavy a nyní jsou ve vazbě. Hrozí jim až doživotní vězení, píše Reuters.
Ukrajina jedná s Evropskou komisí o další pomoci při obnově energetické infrastruktury po ruských útocích. Prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už začala koordinovat konkrétní kroky, které mají ukrajinským městům pomoci zvládnout zimu. Ukrajinská vláda zároveň připravuje náhradní řešení zásobování Kyjeva a dalších regionálních center. V příštích týdnech chce o další podpoře jednat také s evropskými partnery a mezinárodními finančními institucemi.
Jednotná Evropa by mohla při jednáních o ukončení války na Ukrajině sehrát zásadní roli, a dokonce nahradit Spojené státy. Myslí si to česko-americký historik a profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš. Podle něj mají evropské země dostatek prostředků, aby více investovaly do obrany.
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že Evropa zatím americkou pomoc plně nahradit nedokáže. Závislá je především na amerických zpravodajských informacích a některých zbraňových systémech, včetně protivzdušné obrany Patriot.
Oba experti zároveň zdůrazňují, že výsledky mírových rozhovorů ovlivní i budoucí bezpečnost celé Evropy.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.








