Nerozlítit Putina? Zelenského sázka na vpád do Ruska zamotala hlavu Bílému domu a Pentagonu
Americký prezident Joe Biden a jeho političtí a vojenští představitelé si nejsou jistí, jak se stavět k překvapivému vpádu ukrajinských vojáků do Kurské oblasti Ruska. Na jednu stranu jim chtějí fandit a podporovat je v operacích na obranu jejich vlasti před dlouholetou invazí, na druhou stranu nechtějí vyprovokovat Vladimira Putina a dát za pravdu jeho slovům, že je Západ s Ruskem ve válce. Čeští představitelé mají jasněji.
Ohromující vpád zaskočil jak ruské, tak zřejmě i západní představitele; poukazuje na jedno z nejrizikovějších dilemat pro Západem podporovanou obranu Ukrajiny. Prezident Biden se snažil podporovat Kyjev k odražení ruské invaze, ale tak, aby neriskoval eskalaci amerických vztahů s Moskvou. Snažil se stanovit jasné hranice, aby Vladimiru Putinovi nedával argumenty k tvrzení, že se tu jedná o válku mezi Ruskem a „kolektivním Západem“.
Útok na Kurskou oblast - největší vpád zahraniční armády do Ruska od druhé světové války - však v Bílém domě vyvolal řadu naléhavých otázek. Uvolňují se limity určující Kyjevu, kterak smí využít zbraně dodané ze Západu? Je tu riziko překročení červených linií Kremlu, jež by znamenaly výrazné přiostření konfliktu? Nebo naopak Volodymyr Zelenskyj rozkryl Putinovo prázdné blafování?
Praha tolik neváhá: „Mezinárodní právo umožňuje Ukrajině vést obranu i na území agresora,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „Ruská agrese proti Ukrajině od roku 2014 ničí životy milionům nevinných lidí. Pokud chceme spravedlivý mír a ne jeho iluzi, řešením je stav, kdy se všechny armády vrátí na mezinárodně uznávané hranice.“
„Navzdory rizikům a nejistotě je mezi některými lidmi ve Washingtonu cítit překvapený obdiv nad Zelenského krokem,“ píše Tom Bateman z BBC, který pokrývá americké ministerstvo zahraničí. Bidenova administrativa trvá na tom, že ji Ukrajina o útoku předem nevarovala. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že Washington s ním nemá „nic společného“.
Pokud jde o americké zbraně, nechtějí mluvčí Bílého domu, Pentagonu a ministerstva zahraničí oficiálně potvrdit, zda byly použity. „Zhodnocujeme, že jsou v rámci námi stanovených politických hranic. Tato politika se nezměnila, pokud jde zejména o použití amerických zbraní,“ uvedl mluvčí Pentagonu generálmajor Patrick Ryder. Další představitelé uvádějí, že přeshraniční výpad je „v souladu“ s jejich politikou „od samého počátku“, aby se Ukrajina mohla bránit útokům přicházejícím přes hranice – z Kurské oblasti Rusko mocně bombardovalo ukrajinské cíle. Další mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová ovšem dodala: „Znovu opakuji, že nepodporujeme útoky na dálku do Ruska. Konkrétní dostřel nebudu uvádět.“
Ukrajina každopádně na výzbroji z USA a dalších zemí NATO závislá je, těžko si představit úspěšnou operaci tohoto rozsahu bez ní. „Ukrajinská rozvědka pracovala perfektně,“ komentoval Vladislav Selezňov, bývalý mluvčí generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil. „Proto byly některé nepřátelské konvoje spěchající na pomoc ruské armádě v Kurské oblasti zničeny díky dělostřelectvu a dronům. Možná i letectvu. A samozřejmě skutečnou metlou ruské armády jsou himarsy, které proměnily v popel obrovské množství zbraní, techniky a personálu ruské armády,“ řekl Hlasu Ameriky.
Spojené státy jsou největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu - tento vztah má tedy pro ukrajinské vyhlídky největší důsledky. Právě minulý týden Pentagon schválil 63. tranši vybavení za poslední tři roky, včetně raket Stinger a dělostřeleckých granátů. Prezident Biden od začátku ruské plnohodnotné invaze za Ukrajinou stál, avšak mocnější zbraně zpočátku neposkytoval – až v průběhu konfliktu kývnul na raketové dělostřelectvo HIMARS, ještě později na jeho střely s delším dosahem či na poskytnutí stíhaček F-16 americké výroby, avšak z arzenálů jiných spojeneckých zemí.
Operace v blízkosti hranice
„Totéž platí o politice Bílého domu vůči ukrajinským útokům na ruské území. Prezident Zelenskyj po mnoho měsíců prosil o povolení k úderům na vojenské cíle v Rusku, které umožňovaly útoky na Ukrajinu,“ píše Bateman z BBC. „V květnu pan Biden nakonec povolil použití amerických zbraní k úderům přes hranice do Ruska, ale pouze v omezeném rozsahu z Charkovské oblasti - která byla pod ruským útokem. Bílý dům označil povolené akce Ukrajiny za ‚protiúderná‘ opatření.“
„Jsou povoleny k použití v blízkosti hranice, když jsou (ruské vojenské objekty) na druhé straně hranice používány k útokům na konkrétní cíle na Ukrajině,“ uvedl v červnu Biden. „Nepovolujeme údery 200 mil (320 km) do Ruska a nepovolujeme údery na Moskvu, na Kreml.“ O několik týdnů později bylo totéž povolení rozšířeno na jakýkoli bod podél hranice, kde se ruské síly připravovaly k útoku na Ukrajinu.
Od té doby Zelenskyj spolu s některými evropskými spojenci a některými demokraty ve Washingtonu naléhá na americkou vládu, aby Ukrajině ještě víc „rozvázala ruce“. Konkrétně Kyjev chce použít Američany poskytnuté rakety dlouhého doletu ATACMS k palbě hluboko do Ruska, aby mohl likvidovat odpalovací stanoviště dronů nebo raket. To zatím Washington zamítl.
Kurská ofenzíva posouvá americké dilema do nečekané oblasti - doslova i obrazně. Ukrajinský vpád je přeshraničním pozemním útokem, kterého se údajně účastní 5 000 až 12 000 vojáků, kteří postoupili desítky kilometrů do ruského teritoria.
„Vzhledem k tomu, že se američtí představitelé stále zdráhají o tom veřejně hovořit ve větších detailech, mám pocit, že stále řeší, co to znamená pro stav bojiště, budoucnost války a jak to ovlivňuje Putinovy kalkulace,“ uzavírá Bateman. „Pokud byl pan Zelenskyj frustrován tím, co vnímal jako přílišnou opatrnost nebo pomalé rozhodování prezidenta Bidena v povolování zbraní, možná se mu snaží ukázat, že může dotlačit k akci jak jeho - tak Vladimira Putina. Je to odvážný hazard.„
