Pavel o masakru v Poltavě: Takový je svět podle Putina! Rusové zabili nejméně 50 lidí, přes 270 je zraněných
Nejméně 50 mrtvých a 271 raněných si podle mluvčího záchranářů vyžádal dnešní ruský vzdušný útok na vojenský institut komunikací v ukrajinském městě Poltava v centrální části země. Podle jiných úředních představitelů je mrtvých již 51 a pod troskami může být ještě 15 lidí, uvedly tiskové agentury. Předchozí bilance činila 47 zabitých a více než 200 zraněných, jak uvedla Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta. Dvě balistické rakety zasáhly kromě vzdělávací instituce také nedalekou nemocnici, oznámil předtím prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o letos nejtragičtější vzdušný útok na Ukrajinu.
Fotografie zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly těla několika mladých mužů ležící na zemi, pokrytá prachem a troskami, s těžce poničenou velkou budovou za nimi.
„Pod sutinami zůstali uvězněni lidé. Mnoho z nich se podařilo zachránit,“ napsal Zelenskyj na Telegramu a dodal, že Rusko za tento úder zaplatí. Prezident opět vyzval spojence Ukrajiny, aby Ruskem napadené zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou Ukrajince ochránit před ruským terorem. „Potřebujeme je teď, ne později. Každý den zpoždění znamená bohužel další ztracené životy,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident zároveň nařídil vyšetření všech okolností toho, co se stalo. Do záchranné operace jsou podle něj zapojeny všechny potřebné služby.
Ruské rakety, které zasáhly vojenské vzdělávací zařízení v hlubokém týlu, připravily o život desítky vojáků a další stovky zranily, připustily ukrajinské pozemní síly. Vojenské velení vede vyšetřování s cílem objasnit, zda vedení učiliště udělalo dost, aby ochránilo životy a zdraví vojáků před hrozbou nepřátelských raket, uvedlo prohlášení. Slíbilo zpřísnit opatření pro zajištění bezpečnosti vojsk ve vojenských objektech.
Pozemní síly neupřesnily, kolik obětí bylo z ozbrojených sil, poznamenala agentura Reuters a dodala, že útok byl velkou ranou pro Kyjev, který se snaží posílit své ozbrojené síly, aby dál držely obranu před silnějším nepřítelem.
Šéf Poltavské oblasti Filip Pronin na telegramu napsal, že mnoho obyvatel Poltavy daruje krev a že „koordinované akce záchranářů a zdravotníků dnes zachránily mnoho životů“.
Hrůzný den pro Poltavu
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo dnešek za „hrůzný den“ pro Poltavu. Uvedlo, že doba mezi vyhlášením poplachu a příletem střel byla tak krátká, že zásah zastihl lidi uprostřed evakuace do krytu. Ukrajina se ozbrojené ruské agresi brání od února 2022.
K ruskému útoku s děsivou bilancí obětí se vyjádřil také prezident Petr Pavel. „Rusko neustává ve svých cílených útocích na Ukrajinu. Dvě balistické rakety způsobily v Poltavě smrt několika desítek lidí, když zasáhly vzdělávací instituci a nemocnici. Takto vypadá svět podle Vladimira Putina. Zatímco zdánlivě mluví o míru, pustoší jeho armády sousední zemi a terorizují její obyvatele. Dnešní útok je dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině: vítězství násilí a čirého bezpráví,“ napsal na sociální síť X.
Představitelé evropských zemí odsuzují dnešní útok na ukrajinské město Poltava, při kterém podle místních úřadů zemřelo nejméně 50 lidí. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že Putinova brutalita nezná hranice, a britský ministr zahraničí David Lammy označil úder za nechutný akt agrese. Polsko slíbilo Ukrajině podporu a Bílý dům uvedl, že dodá Ukrajině další pomoc. Úder odsoudili i čeští politici.
Státníci odsuzují útok
„Putinova brutalita nezná hranic,“ uvedla německá ministryně zahraničí Baerbocková. Podle ní ruský prezident Vladimir Putin musí za tyto činy „skládat účty“.
„Ruské údery na Poltavu jsou posledními v řadě odporných aktů agrese v Putinově odpudivé a nelegální válce na Ukrajině,“ uvedl britský ministr zahraničí David Lammy, který vyjádřil podporu napadené zemi.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že dnešní úder je hroznou připomínkou brutality ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Bílého domu Ukrajina dostane od USA v příštích týdnech další pomoc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní země opakovaně vyzývá, aby přispěly k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
Solidaritu s lidmi na Ukrajině vyjádřilo v prohlášení i polské ministerstvo zahraničí. „Rusko se musí zodpovídat ze svých činů,“ uvedla podle agentury PAP polská diplomacie.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
