Rus odsouzený za bestiální vraždu seniorky byl propuštěn z vězení do války. Už podruhé
Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen - za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno, novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Nyní devětadvacetiletý Ivan Rossomachin byl původně odsouzen v roce 2020 za vraždu ke 14 letům za mřížemi. Z věznice vyšel po dvou letech krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, protože se přidal k soukromé žoldnéřské armádě zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina. Loni na jaře se vrátil do rodné vsi v Kirovské oblasti na severu evropského Ruska, kde budil strach a hrůzu.
„Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: 'Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!' Po nocích nespíme,“ sdělila místní televizi jedna z vesničanek. Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Letos v dubnu jej soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu. Kauza vyvolala mimořádnou pozornost, protože se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině.
Původně trestance do války verbovala ve vězeních jen Wagnerova skupina, v současnosti tak činí i ministerstvo obrany.
Ukrajinec, který se chtěl vyhnout službě v armádě, v Zakarpatské oblasti prorazil na hraničním přechodu závory a autem vjel do Maďarska. O tomto případu na svém telegramovém účtu informoval místní novinář Vitalij Hlahola. Ukrajinští muži od 23 do 60 let nesmějí bez zvláštního povolení v době válečného stavu vyjíždět ze země.
Případ se podle Hlaholy stal ve čtvrtek večer na hraničním přechodu Velyka Palaď - Nagyhódos, kde videokamera zachytila, jak se černé osobní auto přehnalo přes hranici navzdory tomu, že byla spuštěná závora. Hlahola uvedl, že kromě toho, že řidič prorazil dvě závory, ještě srazil pohraničníka. Ten skončil v nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.
Hlahola píše, že za volantem auta seděl 38letý advokát, který pochází z ukrajinsko-maďarského pohraničí a který byl v červnu povolán do ukrajinské armády, kde byl přidělen k výcvikovému mechanizovanému pluku.
Tisíce ukrajinských mužů se v rozporu se zákonem a často nebezpečnými způsoby snaží dostat za hranice, aby se vyhnuli službě v armádě, která se během ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků. Loni Ukrajina snížila věk odvodu z 27 na 25 let.
Indie znovu nakupuje ruskou ropu. Největší indická rafinérská společnost Indian Oil Corporation (IOC) zakoupila dodávky od firem, na které se nevztahují sankce. Její vedení ujišťuje, že hodlá v nákupech pokračovat. Dillí je přitom pod velkým tlakem Washingtonu, aby ruskou ropu, s jejíž pomocí Moskva financuje válku na Ukrajině, kupovat přestalo. Společnost IOC nakoupila pět dodávek s datem dodání v prosinci. Zdroje Reuters neuvedly, kdo jsou prodávající.
Spojené státy minulý týden uvalily sankce na dva největší ruské ropné producenty, firmy Rosněfť a Lukoil. Spojené státy, Evropská unie a Británie už dříve zavedly sankce na prodej ruské ropy. Moskva tak byla nucena nabízet ropu s výraznou slevou. Indie se v posledních třech letech stala největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři. IOC nyní podle zdrojů Reuters nakoupila přibližně 3,5 milionu barelů kvalitní ruské ropy ESPO z východní Sibiře.
Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou kanceláří ukrajinského prezidenta se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastní tiskové konference v Kyjevě na Ukrajině.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
