Sankcím navzdory: Z Ruska odešel jen zlomek západních firem. Některé z války těží
Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.
Obrat zahraničních společností, které v Rusku zůstaly, se v roce 2022 zvýšil o téměř o sedm procent, což podle studie zapříčinila především slabší konkurence a větší podíl na trhu.
Některé podniky navíc těží z toho, že se nestaly terčem západních sankcí. To se podle studie týká například ruské divize rakouské společnosti Raiffeisen Bank International (RBI), která nebyla odstřižena od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Studie rovněž upozorňuje, že odchod z Ruska je pro zahraniční podniky čím dále obtížnější, a to zejména kvůli regulačním překážkám. V srpnu 2022 například Kreml zakázal odchod investorů ze strategicky důležitého finančního sektoru a energetiky bez výslovného souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zahraniční podniky, které v Rusku dál působí, tak podle studie čelí velkému dilematu. Na jedné straně stojí regulační překážky a nezanedbatelné riziko znárodnění jejich ruských aktivit, které z odchodu z Ruska činí „obtížný, nákladný a potenciálně riskantní krok“. Na druhé straně je však setrvání v Rusku spojeno se specifickými podnikatelskými riziky a „obrovským poškozením pověsti“ v domovských zemích, píše APA.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Na konkrétní důkazy o obcházení sankcí ze strany českých firem chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), na obecně formulované výhrady podle něj zatím není možné reagovat.
