Sankcím navzdory: Z Ruska odešel jen zlomek západních firem. Některé z války těží
Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.
Obrat zahraničních společností, které v Rusku zůstaly, se v roce 2022 zvýšil o téměř o sedm procent, což podle studie zapříčinila především slabší konkurence a větší podíl na trhu.
Některé podniky navíc těží z toho, že se nestaly terčem západních sankcí. To se podle studie týká například ruské divize rakouské společnosti Raiffeisen Bank International (RBI), která nebyla odstřižena od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Studie rovněž upozorňuje, že odchod z Ruska je pro zahraniční podniky čím dále obtížnější, a to zejména kvůli regulačním překážkám. V srpnu 2022 například Kreml zakázal odchod investorů ze strategicky důležitého finančního sektoru a energetiky bez výslovného souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zahraniční podniky, které v Rusku dál působí, tak podle studie čelí velkému dilematu. Na jedné straně stojí regulační překážky a nezanedbatelné riziko znárodnění jejich ruských aktivit, které z odchodu z Ruska činí „obtížný, nákladný a potenciálně riskantní krok“. Na druhé straně je však setrvání v Rusku spojeno se specifickými podnikatelskými riziky a „obrovským poškozením pověsti“ v domovských zemích, píše APA.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu.
Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
