Sankcím navzdory: Z Ruska odešel jen zlomek západních firem. Některé z války těží
Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.
Obrat zahraničních společností, které v Rusku zůstaly, se v roce 2022 zvýšil o téměř o sedm procent, což podle studie zapříčinila především slabší konkurence a větší podíl na trhu.
Některé podniky navíc těží z toho, že se nestaly terčem západních sankcí. To se podle studie týká například ruské divize rakouské společnosti Raiffeisen Bank International (RBI), která nebyla odstřižena od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Studie rovněž upozorňuje, že odchod z Ruska je pro zahraniční podniky čím dále obtížnější, a to zejména kvůli regulačním překážkám. V srpnu 2022 například Kreml zakázal odchod investorů ze strategicky důležitého finančního sektoru a energetiky bez výslovného souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zahraniční podniky, které v Rusku dál působí, tak podle studie čelí velkému dilematu. Na jedné straně stojí regulační překážky a nezanedbatelné riziko znárodnění jejich ruských aktivit, které z odchodu z Ruska činí „obtížný, nákladný a potenciálně riskantní krok“. Na druhé straně je však setrvání v Rusku spojeno se specifickými podnikatelskými riziky a „obrovským poškozením pověsti“ v domovských zemích, píše APA.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
