Sankcím navzdory: Z Ruska odešel jen zlomek západních firem. Některé z války těží
Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.
Obrat zahraničních společností, které v Rusku zůstaly, se v roce 2022 zvýšil o téměř o sedm procent, což podle studie zapříčinila především slabší konkurence a větší podíl na trhu.
Některé podniky navíc těží z toho, že se nestaly terčem západních sankcí. To se podle studie týká například ruské divize rakouské společnosti Raiffeisen Bank International (RBI), která nebyla odstřižena od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Studie rovněž upozorňuje, že odchod z Ruska je pro zahraniční podniky čím dále obtížnější, a to zejména kvůli regulačním překážkám. V srpnu 2022 například Kreml zakázal odchod investorů ze strategicky důležitého finančního sektoru a energetiky bez výslovného souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zahraniční podniky, které v Rusku dál působí, tak podle studie čelí velkému dilematu. Na jedné straně stojí regulační překážky a nezanedbatelné riziko znárodnění jejich ruských aktivit, které z odchodu z Ruska činí „obtížný, nákladný a potenciálně riskantní krok“. Na druhé straně je však setrvání v Rusku spojeno se specifickými podnikatelskými riziky a „obrovským poškozením pověsti“ v domovských zemích, píše APA.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
