Na Ukrajině v první linii bojuje přes 10 000 žen, tvrdí místopředsedkyně vlády
V první linii války proti Rusku plní bojové úkoly více než 10.000 žen. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, jejíž vyjádření dnes na svém webu citoval list Ukrajinska pravda.
„Ukrajinci vzdorují ruské agresi jako jeden národ - ženy i muži. Stále více žen slouží v ozbrojených silách a v současné době plní bojové úkoly v první linii více než 10.000 žen,“ řekla podle deníku vicepremiérka v debatě na konferenci o roli žen, pořádané Severoatlantickou aliancí. „Také jsme přehodnotili roli žen při (poválečné) obnově a rekonstrukci Ukrajiny. Máme již velký program, který zajistí větší přístup a aktivní zapojení žen do procesu obnovy a rekonstrukce,“ dodala Stefanišynová.
Deník připomněl, že podle ukrajinského ministerstva obrany slouží v ozbrojených silách více než 67 000 žen; 19.000 jako občanské pracovnice a všechny ostatní jako vojákyně.
Ukrajinska pravda letos v únoru informovala, že armáda začala ženám vydávat uniformy vyrobené s ohledem na parametry ženského těla. Koncem loňského roku ministerstvo také schválilo neprůstřelné vesty uzpůsobené ženám.
„V ukrajinské armádě v současné době slouží desítky tisíc žen. Asi 5000 z nich je v první linii. Jejich počet bude narůstat. Už teď pozorujeme rostoucí zájem žen o dobrovolný vstup do ozbrojených sil,“ uvedla tehdy náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová s poznámkou, že úřady chtějí vytvořit důstojné podmínky pro službu žen v ozbrojených silách.
V ukrajinské armádě v současnosti slouží zhruba o 30 procent více žen než na začátku války před dvěma lety, uvedl deník The New York Times (NYT) letos v březnu. Přibližně 4000 Ukrajinek, které se účastní bojů, čelí stejnému strachu a stejně tvrdým podmínkám jako muži, napsal deník.
V době, kdy Ukrajina s obtížemi odráží neutuchající ruské útoky a její ztráty stoupají, přibývá podle NYT žen, které se do armády hlásí. Čím dál víc mají zájem i o bojové pozice. Také armáda se snaží o to, aby ženy přilákala. Dobrovolnické skupiny nabízejí například výcvik zaměřený pouze na ženy.
I když na ukrajinské ženy se na rozdíl od mužů mobilizace nevztahuje, Ukrajinky, které mají diplom z oblasti zdravotnictví nebo farmaceutiky, se musí nechat zapsat do služby v armádě. Ženy působí jako zdravotnice v bojových jednotkách, ale třeba i jako ostřelovačky nebo velitelky tankových nebo dělostřeleckých baterií.
Jako příklad deník zmínil 32letou velitelku minometné čety s přezdívkou Čarodějka. Do armády tato bývalá právnička vstoupila spolu se dvěma bratry i matkou v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Křest bojem prodělala ještě téhož roku u Kyjeva a se svojí četou ve 24. brigádě se zúčastnila také loňských bojů u Bachmutu na východě Ukrajiny.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
