Na Ukrajině v první linii bojuje přes 10 000 žen, tvrdí místopředsedkyně vlády
V první linii války proti Rusku plní bojové úkoly více než 10.000 žen. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, jejíž vyjádření dnes na svém webu citoval list Ukrajinska pravda.
„Ukrajinci vzdorují ruské agresi jako jeden národ - ženy i muži. Stále více žen slouží v ozbrojených silách a v současné době plní bojové úkoly v první linii více než 10.000 žen,“ řekla podle deníku vicepremiérka v debatě na konferenci o roli žen, pořádané Severoatlantickou aliancí. „Také jsme přehodnotili roli žen při (poválečné) obnově a rekonstrukci Ukrajiny. Máme již velký program, který zajistí větší přístup a aktivní zapojení žen do procesu obnovy a rekonstrukce,“ dodala Stefanišynová.
Deník připomněl, že podle ukrajinského ministerstva obrany slouží v ozbrojených silách více než 67 000 žen; 19.000 jako občanské pracovnice a všechny ostatní jako vojákyně.
Ukrajinska pravda letos v únoru informovala, že armáda začala ženám vydávat uniformy vyrobené s ohledem na parametry ženského těla. Koncem loňského roku ministerstvo také schválilo neprůstřelné vesty uzpůsobené ženám.
„V ukrajinské armádě v současné době slouží desítky tisíc žen. Asi 5000 z nich je v první linii. Jejich počet bude narůstat. Už teď pozorujeme rostoucí zájem žen o dobrovolný vstup do ozbrojených sil,“ uvedla tehdy náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová s poznámkou, že úřady chtějí vytvořit důstojné podmínky pro službu žen v ozbrojených silách.
V ukrajinské armádě v současnosti slouží zhruba o 30 procent více žen než na začátku války před dvěma lety, uvedl deník The New York Times (NYT) letos v březnu. Přibližně 4000 Ukrajinek, které se účastní bojů, čelí stejnému strachu a stejně tvrdým podmínkám jako muži, napsal deník.
V době, kdy Ukrajina s obtížemi odráží neutuchající ruské útoky a její ztráty stoupají, přibývá podle NYT žen, které se do armády hlásí. Čím dál víc mají zájem i o bojové pozice. Také armáda se snaží o to, aby ženy přilákala. Dobrovolnické skupiny nabízejí například výcvik zaměřený pouze na ženy.
I když na ukrajinské ženy se na rozdíl od mužů mobilizace nevztahuje, Ukrajinky, které mají diplom z oblasti zdravotnictví nebo farmaceutiky, se musí nechat zapsat do služby v armádě. Ženy působí jako zdravotnice v bojových jednotkách, ale třeba i jako ostřelovačky nebo velitelky tankových nebo dělostřeleckých baterií.
Jako příklad deník zmínil 32letou velitelku minometné čety s přezdívkou Čarodějka. Do armády tato bývalá právnička vstoupila spolu se dvěma bratry i matkou v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Křest bojem prodělala ještě téhož roku u Kyjeva a se svojí četou ve 24. brigádě se zúčastnila také loňských bojů u Bachmutu na východě Ukrajiny.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
