Íránský prezident Raísí (†63): Odpůrce Západu a „řezník“, který mučil těhotné a popravoval vězně
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel po havárii vrtulníku. O nehodě informovala tamní média v neděli brzy odpoledne, dlouho ale nesdílela žádné detaily z náročného pátrání v horách severního Íránu. S prezidentem cestovali další úředníci. Raísí ale neměl dobrou pověst, ostatně kvůli masovým popravám si vysloužil přezdívku řezník. Údajně se podílel vedle poprav také na mučení těhotných žen a s oblibou mrskal lidi drátem, který byl pod proudem.
Zapřísáhlý odpůrce Západu prezident Ebráhím Raísí je mrtev. Zemřel poté, co se jeho vrtulník zřítil v hornatém prostředí na severu Íránu. Prezident se letecky přesouval z oblasti na hranici Íránu s Ázerbájdžánem, kde se v neděli dopoledne zúčastnil slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, napsala agentura AP.
Záchranáři spustili rozsáhlou operaci s cílem dostat se ke stroji, státní tisková agentura IRNA hovořila o 16 nasazených týmech operujících v zalesněné oblasti. Podle deníku The New York Times (NYT) se záchranářům ani po téměř pěti hodinách nepodařilo místo nehody najít. V íránských médiích se záhy objevily výzvy, aby se lidé modlili za zdraví vládních činitelů, posléze také záběry, na kterých se podle státní televize lidé za Raísího modlí.
V prvních hodinách po nárazu se objevovaly v médiích rozporuplné informace. V jednu chvíli dokonce agentury tvrdily, že je prezident živ a zdráv a ve své cestě domů pokračuje autem. Jen pár hodin nato se přestaly objevovat pozitivní zprávy, a íránská garda dokonce vyvěsila černou vlajku.
Raísí byl zvolen do své funkce v roce 2021. „Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ řekl Raísí při květnovém ohlášení své prezidentské kandidatury. Byl považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluvilo se o něm jako o možném nástupci íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který Raísího dlouhodobě podporoval a který jej označil za důvěryhodného člověka s velkou profesní zkušeností.
Konzervativec Raísí byl od března 2019 šéfem íránské justice. Kandidoval už v prezidentských volbách v roce 2017, v nichž skončil druhý za svým předchůdcem prezidentem Hasanem Rúháním, který už po dvou mandátech úřad obhajovat nemohl.
Temná minulost a masové popravy
Oponenti z řad ochránců lidských práv při jmenování Raísího do čela íránské justice připomněli jeho temnou minulost. Raísí v minulosti údajně dohlížel nad nespočetnými brutálními násilnými činy, vydal příkaz k mučení těhotných žen, shazování odsouzených zločinců z útesu a mrskání občanů elektrickými dráty pod proudem.
Svou přezdívku „Řezník“ si vysloužil v osmdesátých letech, kdy se údajně zapojil do masové popravy politických vězňů na konci irácko-íránské války v roce 1988.
Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30 000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal.
Raísího kritizovaly také Spojené státy. „Raísí, který se podílel na masových popravách politických vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího,“ napsal před pěti lety na twitteru zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Robert Palladino. USA také v listopadu 2019 Raísího zařadily na svůj sankční seznam.
Raísí, který platil za zapřísáhlého odpůrce Západu, byl zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporoval rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst. Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy. Znamenalo by to, že je ochoten pokračovat v normalizaci vztahů se sunnitskou Saúdskou Arábií, která je regionálním soupeřem šíitského Íránu a s níž nedávno začal Teherán jednat. Podle analytiků by také Raísí neměl v zásadě být proti obnovení jaderné dohody z roku 2015, v níž se Írán zavázal k omezení svého jaderného programu výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí.
V letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti. V letech 2016 až 2019 byl předsedou nadace Astana Kudse Razávího, která spravuje mauzoleum osmého šíitského imáma Alího Rezáa. Narodil se 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad na severozápadě země. Uváděl o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženský seminář v Komu. V roce 2021 byl ženatý a měl dvě dcery.
EStéBák se zase projevil.