Rusko na svém území zakáže ČT a dalších 80 médií. Nesmyslná odveta, hodnotí Jourová
Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, jsou také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N. Šéf české diplomacie Jan Lipavský krok označil za skandální. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že se jedná o nesmyslnou odvetu.
Ruská diplomacie uvedla, že jde o odvetné opatření po rozhodnutí Rady EU ze 17. května, kterým byly v Unii uvaleny sankce na ruskou mediální platformu RIA Novosti a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.
Ministerstvo v prohlášení tvrdí, že Brusel a členské země EU se rozhodly jít cestou eskalace a „donutily Moskvu přijmout zrcadlová a přiměřená protiopatření“. Pokud EU sankce na ruská média zruší, je Moskva své nynější rozhodnutí připravena přehodnotit.
„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Moskvy označil za naprosto skandální. „Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická,“ řekl Lipavský, který je na zahraniční návštěvě Turecka. „Takže kdybych chtěl být jízlivý, tak mohu pogratulovat těm, kteří se na tom seznamu umístili, ale žádnou radost mi to nedělá. Myslím, že je to ze strany ruské federace takové trucování,“ dodal.
Samotné vedení redakce Seznam Zprávy nemá podle mluvčí Seznamu Anety Kapucianové k níže uvedené informaci více detailů. „Nedokážeme tedy říct, čím jsme si zařazení na seznam zakázaných médií zasloužili. Nabízet se může náš dlouhodobý boj s dezinformacemi a důsledný fact-checking, kterému se věnujeme v našich diskuzích,“ řekla Kapucianová ČTK.
„Na práci ČT a hlavně jejího zpravodajství prohlášení ruského ministerstva zahraničí o omezování obsahu médií EU nic nemění. Co se týče stálého zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka – ten už roky pracuje ve složitých podmínkách a bude v Rusku působit i nadále,“ doplnila mluvčí České televize Vendula Krejčová.
Mezi dalšími médii, jejichž obsah bude Moskva blokovat, je německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver. Celkem na dnes zveřejněném seznamu figuruje 81 médií z řady zemí EU.
Státy Unie v polovině května sankce na trojici ruských médií odůvodnily jejich „zásadní rolí při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině a při destabilizaci sousedních zemí“. Rusko se podle EU rovněž zapojilo do „systematické mezinárodní kampaně mediální a informační manipulace, vměšování a hrubého překrucování faktů, aby ospravedlnilo a podpořilo svou agresi vůči Ukrajině“.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC.
Záchranáři v Kyjevě uvedli, že z trosek panelového domu vyprostili dvě kočky. Jedna z nich byla na úrovni šestého patra mezi ohořelými panely. „Je vyděšená, ale živá,“ ohlásili záchranáři. Druhou kočku vyprostili už dříve, její majitelé přišli o život. Mezi dalšími zachráněnými mazlíčky je pes, papoušci a králík. „Jsou malí, bezbranní, ale všichni jsou naživu,“ napsali také na telegramu.
„Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání,“ řekl podle agentur ruský diktátor Vladimir Putin. Obnovená jednání zatím proběhla v letošním roce dvakrát v tureckém Istanbulu. Konec války však nepřiblížila. Došlo ale k opakovaným dohodám o výměně zajatců a těl padlých vojáků.
