Vraťte unesené děti, vyzvali lídři mírového summitu Rusko. Pavel: První krok na cestě k míru
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině dnes v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Informuje o tom agentura AFP. Další média uvádí, že delegace z několika zemí včetně Brazílie, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily. Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině.
Osmdesát zemí světa včetně Česka dnes na summitu společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.
Naprostá většina zemí podle Pavla na summitu jasně podpořila řešení, jehož základem bude Charta OSN, především principy suverenity a teritoriální integrity. Většina zemí podle něj také odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině jako odporující mezinárodnímu právu.
Prní krok k míru
Summit byl prvním krokem na cestě k míru na Ukrajině a jako takový předčil očekávání, míní český prezident. To, že se některé státy nepodepsaly pod deklaraci podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici, Pavel vítá, že se zúčastnili a vnímali situaci jaká je. "Myslím, že tak jednotnou řeč, v tolika důležitých oblastech, kterou tam slyšely, prostě nemůžou ignorovat," řekl.
Podle Pavla bude nutné, aby se dalších jednání účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude účast Číny. "Pokud se podaří dostat Čínu v konstruktivní podobě na další jednání, pak si myslím, že bude napůl vyhráno i pokud jde o účast Ruska," poznamenal prezident. Ruský návrh mírového řešení je podle něj souborem kapitulačních podmínek, které úplně ignorují mezinárodní právo a nastolují právo silnějšího.
Summit přinesl podle prezidenta poměrně velkou univerzální shodu ve třech zásadních tématech na které se zaměřoval - v jaderné bezpečnosti, potravinové bezpečnosti i v humanitárních otázkách jako je ochrana civilistů a návrat Ruskem deportovaných dětí. Další kroky budou podle Pavla teprve oznámeny, v nadcházejícím období budou pracovní skupiny vyhodnocovat pokrok v jednotlivých oblastech. "Země se shodly na tom, že budou následovat další kola, tentokrát za účasti i dalších hráčů, pravděpodobně i Ruska," doplnil.
Část zemí se nepřipojila
„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022, konkrétně se jednalo o třech jeho bodech: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.
