Fetující žoldačky: Prigožin na Ukrajinu nabíral i vězeňkyně. Nefungovalo to
Na konci roku 2022 se objevily zprávy, že odsouzené ženy v Rusku - stejně jako jejich mužské protějšky - jsou verbovány do služby při invazi na Ukrajinu. Podle skupin na ochranu lidských práv bylo do války posláno asi 1 000 žen. Některé zemřely, některé se vrátily domů s prominutím trestů, píše server Sever realii z rodiny Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Zakrátko ale Kreml nápad vzdal.
Už v prosinci 2022 o takovém náboru žen psal přímo Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který s požehnáním mocipánů rekrutoval do bojů vězně výměnou za příslib pardonu.
„Obrátila se na mě skupina žen, které si odpykávají trest v trestanecké kolonii 6 v Nižním Tagilu ve Sverdlovské oblasti. Jsou připraveny odjet do zóny speciální vojenské operace jako spojařky, lékařky a zdravotní sestry, aby našim vojákům poskytly co největší pomoc,“ oslovil prý „Putinova šéfkuchaře“ sverdlovský poslanec Vjačeslav Wegner. „Věřím, že naší zemi pomohou. Žádám vás, abyste zvážili tuto výzvu.“ Oligarcha-vojevůdce skrz svou „tiskovou službu“ na sociální síti Telegram reagoval pozitivně: „Naprosto s vámi souhlasím. Nejen u zdravotních sester a spojařů, ale i v sabotážních skupinách a odstřelovačských dvojicích. Všichni vědí, že to bylo hojně využíváno. My v tomto směru pracujeme. Je tam odpor, ale myslím, že to prosadíme.“
„Vzhledem k velkým personálním ztrátám ve válce využívá nepřítel alternativní zdroje živé síly. Minulý týden takto byl pozorován vlak s vyhrazenými vagóny pro přepravu trestanců, který se pohyboval směrem k Doněcké oblasti. V jednom z vagonů byly vězeňkyně,“ hlásil pak generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v březnu 2023.
Web Sever realii hovořil s jednou z mála šťastných žen, které takové nasazení přežily a byly po službě propuštěny. V létě roku 2023 se Jelena (pseudonym - rozhovor s médiem formálně označeným za nežádoucí organizaci může mít pro Rusy neblahé důsledky) přihlásila do invaze na Ukrajinu z vězeňské kolonie v Lipecké oblasti na západě Ruska. Odpykávala si trest za drogové delikty. S rozhovorem souhlasila až po dlouhém přemlouvání, protože prý nemá chuť znovu prožívat své zážitky.
Předtím pár let dělala prodavačku, nemá žádné zvláštní vzdělání. „Na nic se mě při náboru neptali. Jen si ověřili můj věk a zdravotní stav a pak mě zapsali jako odstřelovačku. Špatný vtip! Nikdy jsem nedržela zbraň v ruce,“ popsala.
K bojům, na přední linii, ji však nakonec neposlali. „Skončila jsem jako zdravotní sestra u jednotky v Doněcké oblasti. Teď si myslím, že jsem měla kliku, protože jsem slyšela, že mnohé ze stejné vězeňské kolonie už nežijou,“ říká Jelena. „A já měla štěstí, že mě opravdu propustili. Zbývalo mi ještě pět let trestu, který jsem si měla odpykat.“
„Nijak nás necvičili. Hodili nás na zdravotnické oddělení, a to je všechno. Ani se mě na nic neptali. Dodnes nevím, jestli splnili sliby, které někomu dali, že vycvičí ženy na odstřelovačky a pilotky. Já sama jsem na frontě s jednotkou nebyla. Většinou jsem jen vařila - a odrážela vojáky, co to na mě zkoušeli,“ vzpomíná.
Zlodějky a feťačky
Předpokládá se, že se do služby na Ukrajině přihlásilo asi 1 000 odsouzených žen, než byl program Kremlem zřejmě zrušen. Naprostá většina vězeňkyň poslaných do války byla závislá na drogách nebo alkoholu, popsala pro RFE/RL kamarádka další z nich. „Jsou to otrlé narkomanky, jsou to zlodějky,“ řekla žena. „Možná přeháním, když řeknu, že jsou takové všechny, ale pravděpodobně je to 90 procent žen ve vězení. Z této populace se rekrutovala armáda.“
„Chápeš, k čemu se upisuješ? Budeš tam potrava pro děla. Na Ukrajině umírají jako mouchy i zdraví chlapi. Proč bys tam chodila?!“ snažila se prý svou přítelkyni varovat. „Většina vězňů, kteří se přihlásili na Ukrajinu, jsou bezmozci a feťáci, jejichž jediným snem je jít si koupit nové boty. Jejich hlavní motivací byly peníze. Ministerstvo obrany jim samozřejmě slíbilo hory doly a podmínečné propuštění. Dokonce tvrdili, že je čeká ‚chvála a sláva‘, že až se vrátí, budou je lidé nosit na rukou. Jak jsme viděli, byly to všechno kecy,“ shrnuje hořce žena.
Dnes je v ruských trestaneckých koloniích asi 400 000 vězňů, z toho 8 % (asi 32 000) žen.
Hlavně vyváznout živá
Jelena, které byl po angažmá na Ukrajině trest zmírněn, říká, že vězeňkyně dostávaly nižší žold, než jaký jim malovali při náboru. „Slíbili půl milionu rublů (dnešním kurzem 128 tisíc Kč) za podpis a pak 200 000 rublů (51 tisíc korun) každý měsíc. Ve skutečnosti bylo měsíčně vyplaceno jen asi 100 000 rublů a bonus za podpis smlouvy byl oproti slibům také asi poloviční.“
To ji nakonec zas tolik netrápilo. „Nebyla jsem naštvaná, byla jsem vyděšená. Jen jsem doufala, že z toho vyváznu živá. Na to jsem se soustředila,“ říká. „Bylo to děsivé, všechny ty opilé obličeje a výstřelky.“
Navíc ještě měla dost duchapřítomnosti – a vůbec šanci – si smlouvu přečíst dopředu, ještě ve vězení. Pozdějším rekrutkám ji nezřídka dali jen podepsat, když už byly na cestě, detaily jim neprozradili. „Vydělaly si peníze a pak je poslali zpátky ‚domů na kavalce‘. To nevěděly! Při náboru jim to nikdo neřekl.“
Dnes už je mezi vězni všeobecně známo, že po službě na Ukrajině nebude následovat podmínečné propuštění, ale mnoho odsouzených je stále ochotno se přihlásit. Ženy však už nechtějí.
„Jejich experiment - poslat ženy na frontu - byl mírně řečeno neúspěšný,“ říká o iniciativě Kremlu aktivistka za lidská práva Marina. „Příchod žen nepřidal na disciplíně,“ říká, „a na frontě už tak měli dost problémů s mužskými vězni, kteří pili a brali drogy.“
Jiná aktivistka za lidská práva uvedla, že poslední nábor vězeňkyň proběhl v září 2023 ze zařízení v Leningradské oblasti. „Byly ubytovány odděleně po dobu tří měsíců a byl jim slíben výcvik, ale není známo, zda k němu vůbec došlo. Nakonec je nikdy nikam neodvezli, aby sloužily,“ uvedla pro Sever realii.
