Lypci před Charkovem Rusové nesmějí dobýt. Situace je však kritická. „Všechno hoří," říká voják
Vesnice Lypci je pro Charkov důležitá, Rusové ji nesmějí dobýt, píše americké zpravodajství CNN. Když se tak stane, mohli by z této nové pozice ostřelovat druhé největší ukrajinské město Charkov. Situace na bojišti je však kritická. I zde chybí vybavení a vojáci. „Všechno hoří. Je to tak každou noc,“ upozornil velitel 13. národní gardy Khartia Oleksandr.
Ukrajina si nemůže dovolit ztratit vesnici Lypci, která je terčem četných ruských útoků. Vojáci 13. národní gardy Khartia musí vydržet, protože ztráta by v tomto případě byla obrovská. Nelítostný nápor Ruska má klíčový cíl. Když Lypci dobyjí, mohou zde umístit dělostřelectvo v dosahu druhého největšího ukrajinského města Charkova.
Dole v bunkru velitel Oleksandr sleduje drony. „Sám jsi viděl, jak všechno hoří. Je to tak každou noc,“ upozornil.
Jeho muži byli mezi prvními, kteří před téměř dvěma týdny řešili nový ruský postup do Charkovské oblasti. Vypověděl, že bojují s vycvičenými profesionálními vojáky. „Vidíme to z jejich vybavení a taktiky," komentoval situaci. „Do útoků neposílají jen tak někoho."
Na otázku, jaké opevnění bylo na místě před překvapivým ruským útokem, hned neodpoví. „Tady nebylo nic připraveno. Nic. Prostě nic. Všechny pozice jsou budovány rukama pěchoty,“ odpověděl po chvíli.
Venku je noc otřesena dalšími výbuchy. „Před třemi týdny zde civilisté žili poklidným životem. Přestavba, všechno bylo v pořádku,“ pokračoval Oleksandr. „A teď je většina domů zničených."
Nedostatek sil
Všude okolo města Charkova, kde žije podle odhadů milion civilistů, se ukrajinské síly snaží zadržet vytrvalý ruský útok z mnoha stran. CNN tvořila reportáže z místa více než týden, kdy bylo vidět, jak ukrajinské jednotky drží své pozice navzdory velkému nebezpečí a riziku. Někdy používali slabá a stará děla k odražení mnohem lépe vybavených ruských sil, což vedlo ke zmaření i těch nejzákladnějších manévrů pomocí obrovského počtu ruských dronů.
Další jednotka je nucena používat sovětské dělostřelecké dělo vyrobené ve 40. letech 20. století. Je částečně rezavé, což omezuje četnost střelby. Jejich velitel Artun řekl, že drony jsou „velký problém“.
„Mám v sobě na památku šrapnel," dodal s odkazem na zbytky ruského dronu Lancet, které má stále v ruce a žaludku, které chirurgové nedokázali odstranit.
Artun velí různorodé jednotce, která je ztělesněním nedostatku sil ve třetím roce války. Někteří, jako on, jsou zranění pěšáci. Jiní jsou starší, zatímco jeden z jeho týmu je první den v dělostřelectvu.
Téměř dva roky si Charkov myslel, že hrozba ze strany jeho souseda pominula. Bleskový ruský ústup na konci roku 2022 zanechal Charkovskou oblast poklidnou. To se však změnilo.
Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na Charkov při překvapivé přeshraniční ofenzivě, kterou otevřelo novou frontu na severovýchodě Ukrajiny. Útok vedlo ze svého území ve směru na ukrajinská města Vovčansk a Lypci a obsadilo několik pohraničních vesnic.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
