Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.
Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.
„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.
V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
