Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje. Ruská služba BBC nedávno na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů uvedla, že na bojišti padlo přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Skutečné číslo podle ní bude nejspíš výrazně vyšší.
Magazín The Economist před časem odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 000 až 100 000; počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 000 až 140 000. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000, napsal americký deník.
Náměstkyně ruského ministra obrany Anna Civiljovová oznámila během jednání, že se na úřady obrátilo 48 000 příbuzných ruských vojáků a poskytlo své vzorky DNA pro účely pátrání po nezvěstných. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Média Civiljovovou označují jako příbuznou ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Odebíráme DNA od příbuzných... Přijímá je od nich ministerstvo vnitra... a do své databáze zahrnuje všechny příbuzné, kteří nás kontaktovali. Už jsem řekla, 48.000,“ uvedla na nedávném zasedání parlamentního výboru pro práci, sociální politiku a otázky veteránů Civiljovová, jak vyplývá z videa, které z jednání zveřejnil telegramový kanál Astra.
Šéf obranného výboru dolní komory parlamentu Andrej Kartapolov následně přítomné požádal, aby toto číslo nikde nezveřejňovali. „Je to tajná informace, poměrně citlivá,“ uvedl Kartapolov a zmínil, že údaj zahrnuje počty nezvěstných v boji. Civiljovová poznamenala, že nesdělila statistiku nezvěstných vojáků, ale počet žádostí, které úřady dostaly. „Řada z nich se najde,“ řekla. Záběry z jednání byly podle Astry streamovány na oficiálních stránkách Státní dumy, ale záznam vysílání se na webu nedochoval.
Kvůli přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova loni do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. A právě na Maltu se nyní Lavrov chystá.
Do Valletty ukrajinská delegace pod vedením současného ministra Sybihy zamíří. „Šéf ministerstva zahraničí vystoupí na plenárním zasedání ministrů OBSE a povede řadu dvoustranných jednání se svými protějšky z partnerských zemí Ukrajiny,“ uvedla na svém webu ukrajinská diplomacie. K očekávané přítomnosti Lavrova se nevyjádřila.
Ruská státní agentura TASS později napsala, že Malta před odletem ruské delegace z Moskvy zrušila vízum Mariji Zacharovové, maltské předsednictví OBSE jako důvod uvedlo „okolnosti, které nemohlo ovlivnit“. Mluvčí poté na telegramu označila Západ za „hydru“. „Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ napsala Zacharovová, která dále mimo jiné uvedla, že má z rozhodnutí radost. „Budu moct jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
