Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.
„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“
Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
