Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.
„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.
Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.
Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
