Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.
Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.
Vzdání se ruského občanství kvůli získání českého nemá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) platit pro azylanty, odpůrce současného ruského režimu nebo osoby, na nichž má Česko zájem. Ministr to dnes uvedl v Senátu při obhajobě doplňků novely, jejímž hlavní cílem je prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Podle oponentů je ale podmínka vzdání se ruského občanství obtížně naplnitelná a diskriminační, neboť se netýká například občanů Běloruska, na což poukázal předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS).
„Neměníme podmínky pro získání dlouhodobého a trvalého pobytu, návrh z ČR nikoho nevyhání,“ uvedl Rakušan. Podle něj doklad o vzdání se ruského občanství i po ruském vpádu na Ukrajinu byli ruští běženci schopni dodat. „Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr. Podle Hraby by ale doklad byli schopni snadněji dodat agenti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří by v Česku chtěli vyvíjet podvratnou činnost.
Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.
Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
