Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Volodymyr Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.
Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.
Spotřebitelské ceny v Rusku se v loňském roce zvýšily o 9,52 procenta. Jejich růst tak zrychlil ze 7,42 procenta v předchozím roce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Loňská inflace v Rusku byla čtvrtá nejvyšší za posledních 15 let, napsala agentura Reuters.
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, přesáhla inflace deset procent. Nad touho hranicí se nacházela rovněž během ekonomické krize v letech 2014 a 2015, která následovala po anexi ukrajinského Krymu.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Americké ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že Washington uvaluje dodatečné sankce na téměř 100 subjektů již dříve zařazených na americký sankční seznam s cílem zvýšit riziko takzvaných sekundárních sankcí. Ty mají postihovat třetí strany podílející se na činnosti primárně sankcionovaných subjektů. Mezi bezmála stovkou těchto subjektů jsou ruské banky a společnosti působící v ruském energetickém sektoru.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
