Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Dnes je 1 000. den od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země si na bojišti udržuje stabilní pozici. „Ten tisící den je pochopitelně spíše symbolické datum, určitě je ukrajinská strana vyčerpaná. Nedá se ovšem říct, že by se blížila nějaké vojenské porážce. To situace tam je, dalo by se říct, poměrně stabilní, navzdory ruské iniciativě z předchozích týdnů a měsíců a tomu pozvolnému ruskému postupu, ale v některých úsecích frontové linie, zejména v oblasti Donbasu, se přímé ohrožení Pokrovska podařilo odvrátit. Nepotvrdily se některé prognózy, že dojde k výraznějšímu ruskému postupu, a že některá klíčová města jako Pokrovsk budou záhy ztracena. Ukrajinská strana určitě vyčerpala řadu svých zdrojů, ale pochopitelně ne všechny, to je samozřejmě ta diskuze třeba ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společností také velmi aktuální a velmi živě přítomna. Nedá se říct, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak - některé své vojenské schopnosti výrazně posiluje díky podpoře svých partnerů. Bude možná schopna ruskému protivníkovi zasazovat daleko větší údery, než tomu bylo v minulosti,“ řekl bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar, který vystoupil na ČT24 v rámci 1 000 dnů bojů na Ukrajině.
„Pád Pokrovsku, Kupjansku by samozřejmě zhoršil ukrajinskou pozici, zejména v oblasti Donbasu, umožnil by ruské straně postup, dalo by se říci, do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice a na jiných úsecích fronty by asi velice znesnadnil ukrajinskou logistiku právě na tomto úseku. A mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější, že by ukrajinské jednotky byly nuceny se z většího prostoru stáhnout tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by mohlo nastat v případě pádů Pokrovska nebo Kupjanska. Minimálně na tomto úseku fronty by se velmi zhoršila ukrajinská pozice, na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního,“ pokračoval expert s tím, že horší než pád města by byly velké ztráty mezi jednotkami.
Vyjádřil se rovněž k používání amerických balistických taktických střel ATACMS, které nedávno Ukrajině schválil k používání na ruském území prezident Joe Biden. Podle Stojara to ve válce nepovede k žádným významným posunům, pokud bude toto povolení omezeno pouze na Kurskou oblast, nicméně přímo v této oblasti se jedná o „významnou podporu“ ve chvíli, kdy se Rusové snaží Ukrajince vytlačit. „Mohou velmi citelně eliminovat schopnosti ruské logistiky,“ dodal s tím, že jedním z důvodů, proč Joe Biden k tomuto kroku přistoupil, bylo i nasazení severokorejských jednotek na ruském území.
Nejméně osm mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, upřesnila dnes ukrajinská prokuratura.
„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před 1000 dny vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
