Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.
„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.
Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.
„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.
Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května.
„Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka - Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Koštoval už obdržel souhlas od přijímající země, takzvaný agrément.
Koštoval působil na ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil na Stálé delegaci ČR při Severoatlantické alianci (NATO). Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
