Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Ukrajinské zpravodajské služby se podílely na smrtícím přepadení žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Mali, ke kterému se přihlásili povstalečtí Tuaregové. Uvedl to mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Povstalci o víkendu uvedli, že během dvou dnů bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky malijských vojáků i wagnerovských žoldnéřů včetně velitele Sergeje Ševčenka. Informaci pak v pondělí potvrdila Wagnerova skupina.
„Povstalci obdrželi potřebné informace a nejenom informace, které umožnily provést proti ruským válečným zločincům úspěšnou vojenskou operaci,“ uvedl podle serveru Suspilne Jusov. Další podrobnosti, například zda se do bojů v africké zemi zapojili ukrajinští vojáci, odmítl sdělit.
Server Kyiv Post v pondělí zveřejnil fotografii, na které jsou podle něj povstalci držící ukrajinskou vlajku. Pravost snímku ale nelze nezávisle ověřit.
Ve středu se v Praze uskuteční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Cílem akce má být podle organizátorů neformální diskuse o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Třetí útočná brigáda se zformovala na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády.
Setkání je součástí „tour po Evropě“ třetí útočné brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili, rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.
Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014, jeho cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Na pražském Žižkově otevřelo první ukrajinské knihkupectví v České republice. Každý den si zde zájemci mohou koupit knihy v ukrajinském nebo běloruském jazyce. Majitelé nabízejí publikace všech žánrů. Ukrajinci žijící v České republice mají o produkci knihkupectví zájem, na jeho účtu na instagramu se za tři týdny objevilo téměř 5000 sledujících. ČTK to sdělili spolumajitelé knihkupectví Andrij Nosač a Oleksandr Salfetnikov.
Vzhledem k ruské agresi má nyní v Česku dočasnou ochranu na 350.000 uprchlíků z Ukrajiny, celkem žije na území ČR podle údajů ministerstva vnitra přibližně půl milionu Ukrajinců.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
