Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Švýcarská prezidentka řekla, že Putin by se mohl dostavit na příští „mírový summit“ navzdory zatykačům ICC. „Lze udělat výjimku. V případě mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem by to mohla být výjimka,“ řekla prezidentka Viola Amherdová. Podobně se vyjádřil i švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis.
Uvedl také, že druhá konference o Ukrajině by se mohla konat před prezidentskými volbami v USA plánovanými na listopad tohoto roku.
Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko.
„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl Hans Kristensen ze SIPRI. Podle stockholmského institutu by mohl mít Peking do roku 2030 nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice jako Rusko či USA. Avšak čínský počet jaderných hlavic bude podle SIPRI stále mnohem menší, než mají Moskva (4380) a Washington (3708).
Ze zprávy SIPRI rovněž vyplývá, že asi 2100 jaderných hlavic je nyní ve světě ve stavu „vysoké operační pohotovosti“. Většina z nich patří Rusku a USA. Téměř 90 procent jaderných zbraní vlastní Rusko a USA, zbytek připadá na další oficiální jaderné mocnosti Francii, Čínu a Británii a státy, které podle SIPRI také mají jaderné zbraně (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR).
Soud s americkým novinářem listu The Wall Street Journal Evanem Gershkovichem začne v Rusku 26. června a bude se konat za zavřenými dveřmi, informovaly dnes ruské tiskové agentury. Minulý týden ruská prokuratura uvedla, že reportér stane před soudem ve městě Jekatěrinburg, kde byl zadržen.
Ruské úřady viní Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
