Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:
Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.
Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.
Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
