Čaputová se loučí na Ukrajině. Uctila oběti ruských zvěrstev. A dojemné poděkování Zelenského
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. Uctila památku 118 lidí zabitých na počátku ruské invaze u vsi Moščun u Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval za silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Přijela jsem do země, kde je válka, těžká situace a obrovské lidské utrpení. Moje rozlučková návštěva je i příležitostí zprostředkovat toto poselství k nám domů,“ uvedla Čaputová při návštěvě Moščunu, ležícího asi 20 kilometrů na sever od Kyjeva. Tvrdé boje se v okolí ukrajinské metropole odehrávaly v prvních týdnech ruské invaze, kdy ruské jednotky dočasně obsadily některá města a vesnice. Když se po několika týdnech stáhly, vyšla najevo zvěrstva, jakých se ruští vojáci dopouštěli například v Buči.
„Jsem ráda, že sem mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla také Čaputová s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
„Ne všichni naši partneři nyní plní dohody včas a my potřebujeme, aby přátelé Ukrajiny urychlili své dodávky. Jsem vděčný každému vysokému představiteli, který nám s tím pomáhá,“ dodal ukrajinský prezident.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.
Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.
Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.
Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.
Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.
„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.
Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.
Čaputová na rozdíl od nynější slovenské vlády premiéra Roberta Fica podporuje poskytování vojenské pomoci zemi, která se stále brání ruské ozbrojené agresi. Ficův kabinet po nástupu do úřadu loni na podzim dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob zastavil.
Sérii rozlučkových návštěv zahájila Čaputová už dříve. Její poslední cesta ve funkci prezidentky povede symbolicky do Česka, kam přijede v posledním týdnu před koncem mandátu.
V prezidentském úřadu ji vystřídá Peter Pellegrini, který z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas – sociální demokracie v dubnovém, rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu porazil diplomata Ivana Korčoka. Čaputová se o znovuzvolení neucházela.
